Rukopisu čítajícím 169 stran dominují fascinující barevné ilustrace, doprovázené stručnými popisky zobrazených jevů. Kniha líčí stvoření světa, jak je popsáno ve Starém Zákoně, a přechází ve sled apokalyptických obrazů, které připomínají obsah Knihy Zjevení. Ovšem jen vzdáleně. Uvedené katastrofy se totiž podle autora skutečně staly a jsou důkazem, že apokalypsa už začala.
Zemětřesení, velryba a draci
"Léta Páně 1009 se slunce zatmělo a měsíc byl krvavě rudý. Na zem udeřilo velké zemětřesení a z nebe spadla hořící pochodeň velká jako sloup nebo věž, doprovázená hlasitým burácením. Mnoho lidí zemřelo a celé Německo a Itálii postihl hladomor. Na zemi zůstalo víc mrtvých než živých," praví se v knize.
Není jasné, z jakých zdrojů autor Knihy zázraků vycházel, s přesnými letopočty si ale hlavu očividně nelámal. Časově nejbližší zemětřesení, které postihlo severní Itálii a jižní část Německa, se odehrálo v lednu roku 1117. Šlo nicméně skutečně o katastrofu nevídaných rozměrů, kterou zaznamenala řada evropských análů.
V případě zemětřesení v portugalském Lisabonu zato autor uvedl na den přesné datum. Není to nijak překvapivé, neboť k tragické události došlo nejspíš za jeho života, totiž v roce 1531. Na nebi se prý tehdy zjevila obrovská velryba. Mohlo jít o mračno prachu zformované do tvaru mořského tvora? Možná.
Další obrazy se už tak jednoduše s konkrétními historickými událostmi spojit nedají. Vypovídají totiž o zvláštních úkazech, které byly údajně pozorovány na různých místech Evropy, ale jsou tak fantastické, že se nad nimi moderní člověk jen pousměje. Napadlo by vás třeba, že v roce 1533 prolétlo nad českou krajinou 400 draků? Podle historiků mohlo jít o metaforický popis nějakého meteorologického jevu. Anebo o halucinaci zbožného mnicha, kterou jeho okolí nadšeně přijalo jako boží znamení.
Upravené vydání Knihy zázraků si můžete "prolistovat" při zhlédnutí videa:
Varování pro budoucnost?
Poselství spisu je v každém případě více než temné. Podle německého historika Till-Holgera Borcherta spis naznačuje, že jeho autor kladl začátek apokalypsy do 11. století a úplný konec světa nejspíše očekával na konci druhého milénia, ne-li dříve. Jde snad o proroctví, které se týká naší generace?
Borchert se touto otázkou nezabývá, ale zato nachází určitou paralelu mezi myšlením člověka renesančního a dnešního. "Posedlost katastrofami a atmosféra úzkosti je stejná i v dnešní době. Liší se to jen v tom, že neobvyklé přírodní jevy nespojujeme s biblickou apokalypsou, ale považujeme je za důkaz změny klimatu," uvedl odborník.
Obava z konce světa se podle něj vždy stupňuje s častějším výskytem přírodních katastrof, v moderní době však už strašákem není boží hněv, nýbrž globální oteplování. Autor Knihy zázraků nás tedy žádným proroctvím strašit nemusí - strašíme se beztak sami.
Zdroje: https://www.theguardian.com/, https://www.bbc.com/, https://www.fastcompany.com/
