více >>

August Hirt: Lékař z Osvětimi si zřídil sbírku lidských konzervovaných těl

3. březen 2020 četba na 9 minut
August Hirt

August Hirt

Foto: pinterest

Profesor August Hirt byl ředitelem anatomického ústavu univerzity ve Štrasburku. Pro svůj antropologický výzkum a demonstraci severských ras si nechal vyselektovat a zavraždit minimálně 115 židovských vězňů jen proto, aby získal jejich skelety.

Německá lékařská scéna byla za druhé světové války plna průměrných pseudolékařů, jelikož mnoho skutečných odborníků v medicíně bylo pro rasové či jiné důvody odstaveno. Hirt byl jedním z mála SS lékařských vrahů, kteří měli velmi úspěšnou a výjimečnou profesní pověst. Po mnoho let byl Hirt profesorem anatomie a napsal učebnici anatomie, ze které čerpají studenti medicíny informace dodnes. Značnou část svého výzkumu, který mu k jeho proslulosti dopomohl, vedl s židovským vědcem, který však byl z Hirtova životopisu odstraněn.

Nejkrutější blok

Koncentrační tábory byly nástroje totalitní moci, které sloužily k izolaci a likvidaci odpůrců režimu nebo nepohodlných skupin obyvatelstva. Největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem byla Osvětim (něm. Auschwitz). Osvětimský tábor nechal zřídit rozkazem z 27. dubna 1940 Heinrich Himmler. Tábor byl proslulý svou tvrdostí, nejkrutější byl blok č. 11 (tzv. bunkr), kde bylo s vězni zacházeno velmi brutálně. Další nacistickou zvrhlost představoval blok č. 10, který byl považován za centrum lékařských experimentů. Blok 10 se sice nacházel v mužské části tábora, ale převážnou část tvořily ženy. Své zvrácené a šílené experimenty tam prováděli němečtí lékaři. Lékařství v době nacismu se soustředilo zejména na tzv. „rasovou hygienu“. Němečtí lékaři prováděli pseudovědecké experimenty, realizovali programy nucené sterilizace a usmrcování duševně nemocných lidí a dalších, kteří byli označeni za „nehodné života“. Stejně tak jako mnoho jiných nacistických lékařů, je i August Hirt úzce spojen s lékařskými experimenty a zplynováním židovských vězňů.

August Hirt se narodil 28. dubna 1898 v třetím největším městě spolkové země Bádensko-Württembersko v Mannheimu. O jeho životě před začátkem druhé světové války je známo velmi málo. Pozornost jeho osobě byla věnována až po skončení války, zejména pro jeho radikální lékařské experimenty. Počátkem roku 1941 se stal ředitelem anatomického ústavu na Říšské univerzitě (něm. Reichsuniversität Straßburg), která byla nacisty zřízena téhož roku ve Štrasburku. V té době byl již příslušníkem SS s hodností Hauptsturmführer (ekvivalent armádní hodnosti kapitán) a vedoucím 2. oddělení výzkumného institutu německého dědictví předků Ahnenerbe. Institut Studiengesellschaft für Geistesurgeschichte-Deutsches Ahnenerbe oficiálně založil 1. července 1935 Heinrich Himmler. Himmler byl stran výzkumu německého etnocentrismu vždy otevřený neortodoxním metodám, zejména ve vztahu ke germánskému pravěku. Skutečným iniciátorem Ahnenerbe (dědictví předků) však byl soukromý učenec Herman Wirth, který věřil v utvoření nového vědního oboru Geistesurgeschichte (= dějiny pravěkého duchovna), v jehož rámci by se věnoval výzkumu pravěkých symbolů a pranáboženství lidstva, který by dodal Abendlandu duchovní podněty k překonání marasmu moderní civilizace.

Lékařské experimenty

Hirt sehrál významnou úlohu v lékařských experimentech, které se za druhé světové války prováděly na lidech v koncentračních táborech. To, co jej činí „jedinečným“ je motiv. Hirt na rozdíl od svých kolegů neviděl v plynování vězňů rychlou a účinnou metodu vyhlazování, ale příležitost rozšířit svou sbírku lidských lebek a koster pro anatomický ústav na univerzitě ve Štrasburku. Chtěl vytvořit muzeum lebek židovského etnika před jejich vyhlazením. Svůj antropologický výzkum zaměřil na lebeční rysy a shromažďoval důkazy o degeneraci a animalitě Židů. Věřil, že židovská populace bude brzy vyhlazena, proto měly pro něj antropologické materiály cenu zlata, jak sám uvedl: „Kostry jsou stejně vzácné jako diplodocus.“

Hirt nebyl s počtem nashromážděných židovských lebek na „svém“ anatomickém ústavu absolutně spokojený. V dopise psaném 2. února 1942 Himmlerovi navrhoval způsob, jak nejlépe získat požadovaný počet lebek, a to prostřednictvím tajné vojenské policie německého Wehrmachtu (Geheime Feldpolizei). Hirt požadoval zejména lebky „židobolševických“ komisařů s cílem získat konkrétní vědecký materiál představující odpudivý, leč typický druh podlidí. Nacističtí propagandisté si totiž po dlouhá léta spojovali sovětské důstojníky a úředníky se Židy, tato představa v nich natolik hluboce zakořenila, že ji důstojníci SS a Wehrmachtu přijali jako fakt. Nacisté předpokládali, že se jim při spojení bolševismu a židovství v příslušnících této skupiny osob podaří určit jisté shodné anatomické rysy. Pro Hirta přísun lebek znamenal nejen zájem vědecký, ale také obchodní, který by mu mohl zajistit dodatečný zdroj příjmu.

Zrůdný výzkum

Himmler přijal Hirtův návrh s velkým nadšením a okamžitě ho začal podporovat. Hirt doporučoval, aby lékaři vybrané osoby ještě za jejich života vyfotografovali a provedli antropometrická měření, dále požadoval, aby nebyly v průběhu poprav lebky poškozeny, poté aby provedli specifická opatření ke konzervaci hlav a neprodleně je odeslali do výzkumného ústavu. Studie lebky a mozku zahrnovaly jak klasifikaci rasovou, tak patologickou (patologické rysy tvaru lebky).

Když Hirt obdržel souhlasné stanovisko Himmlera, začal jednat. Pro Hirtovu studii byli vybráni vězni z osvětimského koncentračního tábora. Existují polemiky, zda si své oběti Hirt vybíral sám, nebo zda výběr provedli členové SS dr. Hans Fleischhacker a SS-Hauptsturmführer dr. Bruno Berger. K usmrcení vybraných osob byla v koncentračním táboru Natzweiler u Štrasburku zřízena plynová komora, kam byli osvětimští vězni dopravováni, a kde na ně čekal velitel tábora Josef Kramer. Tento příslušník SS (na rozkaz nejvyššího vedení SS z Berlína) byl pověřen zavražděním dovezených vězňů. Kramer byl německý důstojník SS, ztělesnění brutality, velitel koncentračních táborů Auschwitz-Birkenau, Bergen-Belsen a Natzwiller-Struthof, válečný zločinec. Za své zločiny byl souzen a 13. prosince 1945 ve věznici Hameln popraven.

Pro antropologickou studii bylo vybráno celkem 79 židovských mužů a 30 židovských žen, dále dva Poláci a čtyři „Asiaté“ (pravděpodobně sovětští váleční zajatci). Jakmile byl proveden výběr, SS-Hauptsturmführer dr. Bruno Berger shromáždil osobní údaje a biometrická měření od všech vybraných vězňů. Úkol dokončil 15. června 1943.

Po prvotním výběru byli vězni umístěni v karanténě, z důvodu vypuknutí tyfové epidemie v Osvětimi, poté byli přemístěni do koncentračního táboru Natzwiller-Struthof, který byl v období od 1. května 1941 do 23. listopadu 1944 jediným koncentračním táborem na území dnešní Francie. V táboru se kromě projektu Sbírky židovských koster prováděly experimenty na lidech s tyfem, yperitem a prudce jedovatým plynem fosgenem. Koncentrační tábor Natzwiller čítal 12 budov – ošetřovny, laboratoře pro experimentální výzkum, pitevny, plynová komora, čtyři kremační pece. Venku byly umístěny šibenice, na kterých popravovali před očima ostatních vězňů problémové a vzpouzející se vězně.

Kromě Hirtových vybraných obětí bylo od května 1941 do září 1944 v Natzweiler-Struthof drženo a popraveno mnoho dalších vězňů. Do koncentračního táboru bylo přivezeno přes 50 000 lidí z více než 30 zemí, z nichž bylo téměř 22 000 zabito.

Po usmrcení byly mrtvoly odeslány do anatomického ústavu, kde došlo k jejich konzervaci a uložení do nádrží naplněných syntetickým alkoholem. Z důvodu nezastavitelného přibližování spojeneckých vojsk ke Štrasburku bylo rozhodnuto o celkové likvidaci sbírky a Hirt nařídil pracovníkům patologie, aby odevzdali zlaté zuby, těla rozřezali a dali je spálit do krematoria. Těla všech pokusných osob se nepodařilo odstranit, ve formaldehydu se po válce našlo 16 lidských těl a na 70 anatomických částí těl. Fotografie rozpitvaných ostatků byly předloženy jako důkazný materiál v Norimberském procesu.

Hirt byl ve Štrasburku zajat francouzskými jednotkami a 2. června 1945 v Schonenbachu v okrese Neustadt spáchal sebevraždu. Spravedlivého soudu se nedočkal.

Zdroj: phdn.org

Akční letáky