Jak dopadl tajemný muž na kultovní fotografii, který jediný odmítl hajlovat?

22. listopad 2019 četba na 2 minuty
August Landmesser - Muž, který nehajloval

August Landmesser - Muž, který nehajloval

Foto: profimedia

Před druhou světovou válkou svět ještě netušil, jakou zkázou mu Adolf Hitler bude. Každý jeho veřejný výstup otřásl potlesk tisíců lidí, kteří se telili blahem z pohledu na svého vůdce. August Landmesser mezi ně nepatřil.

Nešťastné rozhodnutí


Jedna z nejznámějších předválečných fotografií vznikla 13. června 1936 v loděnici v Hamburku. Toho dne se zástupy lidí řadily do volného prostranství na Hitlerovu očekávanou řeč. Jakmile se vůdce objevil před desetitisícovým davem, nastalo hromadné hajlování. Během něho si zřejmě nikdo nevšiml jednoho jediného člověka, který pravici nezvedl. Mnoho let se netušilo, kdo oním mužem, je. Identifikovaly ho až jeho dcery.

August Landmesser měl velký důvod, proč vůdce nepozdravit. Ač se na začátku vzniku nacistického režimu přidal do NSDAP, později toho hořce litoval. Pár let před slavnou fotografií se zasnoubil s Irmou Ecklerovou, dívkou židovského původu, a o devět měsíců později se jim narodila dcera. Míšení rasy se ovšem neslučovalo s nacistickou ideologií, a Landmessera vyloučili ze strany.


To by nebylo tak hrozné, kdyby jim nezakázali manželský svazek. S druhým těhotenstvím Ecklerové se situace vyostřila, a tak se pár pokusil o útěk do Dánska. Nezdařilo se. Byli chyceni, obviněni ze špinění rasy a posláni do koncentračních táborů. August se ocitl v belgickém Börgermoor, Irma v ženské věznici Fuhlsbüttel, kde porodila druhé dítě. Pak putovala do dalších koncentračních táborů, v jednom z nich zemřela.

Muž, který nehajloval


Landmesser se v roce 1941 ocitl na svobodě, bez ženy a bez dětí. Našel si práci pro dopravní firmu a doufal, že může začít nanovo. O tři roky později ho mobilizovali do Chorvatska, tam 17. října 1944 skonal.

Osud obou dcer dopadl vesměs dobře. Ze sirotčince putovala malá Ingrid do péče své babičky, druhá, Irene, se ocitla u pěstounů. Osud je svedl až v roce 1953, Irmina matka umírá a Ingrid nalézá domov u své odloučené sestry. Dívky si v dospělosti změnily příjmení, jedna si vzala otcovo, druhá matčino.


Identifikaci tajemného Muže, který nehajloval, zajistila Irene Eckler ve své autobiografické knize. Vydala ji v roce 1996 pod názvem Die Vormundschaftsakte 1935–1958: Verfolgung einer Familie wegen "Rassenschande". V knize se kromě rodinného příběhu nalézalo mnoho fotek, mezi nimiž i otcův odmítavý přístup v Hamburku.

Akční letáky