Jak dopadl muž ze slavné fotky, který jediný nehajloval: pomsta byla strašlivá

17. září 2020 četba na 2 minuty
August Landmesser v davu

August Landmesser v davu

Foto: Profimedia.CZ

Hajlující davy bývaly koloritem každého vystoupení Adolfa Hitlera. Nejinak tomu bylo 13. června roku 1936 při křtu lodi Horst Wessel v Hamburgu. Jeden muž ze stáda ale zůstal stát s rukama založenýma na hrudi. Ikonická fotografie zachytila i jeho pohrdlivý výraz v obličeji.

Když byl tento archivní snímek roku 1991 zveřejněn v německém listu Die Zeitth, vyvolal vlnu nadšení a zájmu. Stal se symbolem nezávislého myšlení uprostřed zfanatizovaného davu, ztělesněním bílé ovce mezi černými. Nikdo ale netušil, kdo oním tiše protestujícím mužem vlastně byl a jaký ho potkal osud.

Redaktorům se záhy ozvala jistá Irene Ecklerová. "Byl to můj otec," prohlásila. O několik let později vydala knihu, ve které odvyprávěla celý rodinný příběh.

August Landmesser se původně od svého okolí nijak nelišil. V roce 1931 mu bylo 21 let a marně sháněl práci. Přátelé mu poradili, ať vstoupí do nacistické strany, získá tím různé výhody. Opravdu to pomohlo: jako člen NSDAP získal místo v hamburských docích a mohl začít přemýšlet o založení rodiny.

Našel si krásnou nevěstu, Irmu Ecklerovou. V roce 1935 na úřadě zaregistrovali svatbu a narodila se jim dcera Ingrid. K samotné svatbě však nikdy nedošlo. Nově zavedené zákony sňatek nepovolily z důvodu, že Irma Ecklerová byla židovského původu.

Když se August Landmesser odmítl se snoubenkou rozejít, vyloučili ho ze strany. Není divu, že si na nacisty vytvořil vlastní názor a při návštěvě Hitlera v Hamburku pravačku nepozvedl. Rozhodl se, že s Irmou a dcerou prchnou do Dánska.

Útěk se jim bohužel nezdařil, snoubenci byli zatčeni a předvedeni před soud, který je poslal do koncentračních táborů. Irma ještě předtím stihla porodit druhou holčičku. Obě děti skončily v sirotčinci a rodiče se s nimi už nikdy neshledali.

Irma Ecklerová zřejmě zahynula v Centru eutanázie v Bernburgu. Landmesser byl v roce 1941 z koncentráku propuštěn, ale brzy nato musel narukovat na frontu a padl v bojích v Chorvatsku.

O malé dcerky se postaraly náhradní rodiny; starší Ingrid se ujala babička, mladší Irene vyrůstala u pěstounů. Když v roce 1953 babička zemřela, pěstouni si k sobě vzali i Ingrid. Sestry se od té doby už nikdy neopustily a v dospělosti si změnily příjmení: Ingrid přijala otcovo, Irene matčino.

Akční letáky