Bílá pokrývka na jižním pólu Země může na první pohled vypadat zbytečně. Opak je ale pravdou. Existence mořského ledu je naprosto zásadní pro regulaci globálního klimatu. Odráží totiž většinu dopadající sluneční energie zpět do vesmíru. Kdyby roztál, tmavší vody oceánů by teplo pohltily podobně jako černá kapota auta.

Rozsáhlá plocha otevřeného moře zároveň znamená také větší výpar vody, a tedy zvýšení srážek v oblasti Antarktidy. To se v případě deště projeví v dalším tání pevninských ledovců a následném zrychlení zvyšování hladiny. Ta má podle letošních odhadů do roku 2100 narůst až o 1,35 metru, což je o 30 centimetrů více, než předpokládal Mezinárodní panel pro změnu klimatu před deseti lety.

Tání Antarktidy

Ztráta ledového příkrovu Antarktidy, pokrývající plochu 36,3 milionů čtverečních kilometrů, odpovídající celkové rozloze USA a Mexika, tedy přibližně 30 milionů kubických kilometrů zmrzlého materiálu, ale nezpůsobí pouze zatopení pobřeží, včetně významných metropolí, jako je New York, New Orleans, Buenos Aires, Benátky, Londýn, Šanghaj, ale především spustí dominový efekt globálních změn.

Zdroj: Youtube

Mezi ně patří vysídlení milionů lidí, zničení úrodné půdy a narušení biologické rozmanitosti přímořských oblastí. Nárůst sladké vody by poškodil také mořskou faunu i flóru, včetně kryoplanktonu a krilu, které jsou životně důležitým zdrojem potravy pro mnoho dalších druhů. Narušení termohalinní cirkulace by zároveň změnilo trasy oceánských proudů, a tedy migraci hejn ryb, což by negativně ovlivnilo rybolov.

Na Antarktidě však nedochází pouze k tání ledu, oteplování má zásadní vliv i na permafrost, tedy zmrzlou půdu, již bílá pokrývka po tisíce let zakrývala. V ní vědci v roce 2011 objevili mikroby, schopné přežít v prostředí s vysokou koncentrací solí, extrémní kyselostí a zásaditostí a teplotami až 93,3 °C. Označili je za potenciálně smrtící.

Nová pandemie?

Hlavní problémem totiž je, že nikdo netuší, co by se stalo, kdyby se podobné organismy dostaly do vody a ovzduší. Pod ledem se mohou skrývat viry a bakterie staré až 750 000 let, na které naše těla nemají vytvořenou imunitu. Někteří vědci proto Antarktidu nazývají „skladištěm genů”, včetně neznámých nemocí.

I přestože se představa nové pandemie šířící se z permafrostu může zdát přitažená za vlasy, emeritní profesor medicíny a genomiky na Lékařské fakultě Univerzity Aix-Marseille ve Francii Jean-Michel Claverie během svého výzkumu několika kmenů ze sedmi různých míst na Sibiři zjistil, že z pěti rodin virů byly dva stále infekční. Nejstarší pocházel z období před 48 500 lety.

„Navíc jsme odhalili stopy dalších mikrobů, o nichž se dá předpokládat, že byly zodpovědné za rozšíření španělské chřipky v roce 1918 a vypuknutí epidemie antraxu na Sibiři v roce 2016,” upozorňuje vědec. Tání Antarktidy proto považuje nejen za globální katastrofu ekologických rozměrů, ale také hrozbu pro veřejné zdraví.

Zdroje: www.imeteo.sk, www.listverse.com, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.bbc.com