Záhadná epidemie vyhubila půlku populace Aztéků. V čem je podobná koronaviru?

14. březen 2020 četba na 2 minuty
V 16. století Aztékové houfně umírali na nemoci zavlečené z Evropy.

V 16. století Aztékové houfně umírali na nemoci zavlečené z Evropy.

Foto: Shutterstock.com

Když Španělé v roce 1519 dorazili k břehům dnešního Mexika, místní aztécká populace čítala 15 až 30 milionů obyvatel. O 80 let později už Aztéků zbyly jen 2 miliony. Nemoci zavlečené z Evropy, války a hlad vykonaly hrůzné dílo. Největší podíl na pádu kdysi mocné říše však měla záhadná choroba, o jehož původci historikové dodnes vedou spory.

Aztékové smrtící nemoc označovali názvem cocoliztli, což se překládá jako "mor". Jenže morem byly v minulých dobách nazývány mnohé rychle se šířící choroby, i když jejich původcem vůbec nebyla bakterie Yersinia pestis, zodpovědná za rozvoj dýmějového či plicního moru.

Nakažení trpěli symptomy, které tehdejší lékaři dosud neviděli: zežloutla jim kůže, z uší a nosu jim tekla krev, objevovaly se halucinace a bolestivé křeče. Pacienti umírali v řádu několika dní. "Cocoliztli udeřilo jako blesk z čistého nebe. Nikdo nevěděl, odkud se to vzalo a co to je," uvedl mexický epidemiolog Rodolfo Acuña-Soto.

Nemoc v Mexiku poprvé udeřila v roce 1545 a poté se vracela v nepravidelných vlnách až do roku 1815, kdy se nadobro vytratila. Zdálo se, že postihovala zejména původní obyvatele, zatímco Španělé vůči ní měli lepší rezistenci. Odhaduje se, že během jediného století na cocoliztli zemřelo 45-50% lidí z celé aztécké populace.

Jaký typ viru či bakterie toto děsivé onemocnění způsobil, zůstává dodnes předmětem dohadů. Historici dosud měli za to, že původcem cocoliztli musel být nějaký druh viru podobný tomu, který způsobuje krvácivou horečku Ebola. Němečtí vědci ale před dvěma lety nalezli v kostech několika obětí stopy bakterie Salmonella paratyphi C, zodpovědné za břišní tyfus.

"Studie přinesla skvělý poznatek o tom, že se mezi Aztéky vyskytoval i tyfus," řekl k tomu Acuña-Soto. "Nikdy jsem ale neslyšel o tom, že by jeho bakterie způsobovala krvácení a žloutenku."

Vedoucí německého výzkumu Kirsten Bos se však domnívá, že příznaky mohly být u původního mexického obyvatelstva jiné, než jak je známe v Evropě. "Jakákoli bakteriální infekce může vést ke krvácení z ušních a nosních otvorů, pokud se bakterie v těle hojně rozmnoží," uvedla Kirsten Bos s tím, že tyfus byl na americkém kontinentě před příchodem Evropanů dočista neznámý, a původní obyvatelstvo na něj nemělo vytvořenou sebemenší imunitu. Příznaky pak mohly být mnohem hrozivější než v případě nakažených Evropanů.

Akční letáky