Měla vidět rozpad Sovětského svazu, smrt princezny Diany, teroristické útoky z 11. září, potopení ponorky Kursk, ale také brexit nebo letošní vlny veder a intenzivní záplavy v Asii a Austrálii.
Život baby Vangy je opředen řadou mýtů a legend. Své věštecké schopnosti měla nabýt již v raném dětství během bouře, při které přišla o zrak. Později tvrdila, že díky této osobní tragédii pocítila touhu pomáhat ostatním lidem. Během druhé světové války radila rodinám vojáků, kde své syny a otce mají hledat. Byla tak úspěšná, že ji později žádali o rady vůdci různých sovětských republik, včetně generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Leonida Brežněva. V roce 1966 již měla svou vlastní kancelář a asistentky, jež její předpovědi zapisovaly. Právě díky tomu se měly věštby pologramotné jasnovidky dochovat až do dnešních dnů. Co se podle nich stane v roce 2023?
Baba Vanga - proroctví na rok 2023
Podle Vangy bude lidstvo čelit několika katastrofám. Jak přírodním, tak i těm, které sami vyvoláme. „Nedívejte se vzhůru. Slunce bude rozlobené. Z jeho povrchu budou šlehat plameny a blesky. Bouře bude tak velká, že ovlivní i naši planetu. Nastane tma a ticho," predikovala.
Sluneční erupce
Tato věštba se podle posledních zpráv již plní. Solární dynamická observatoř (SDO) zachytila v neděli 2. října sluneční erupci třídy X, která byla označena za sedmou nejsilnější v tomto roce. Vědci zaznamenali rozsáhlé poruchy rádiového signálu i navigačních systémů.
Podobné sluneční erupce doprovázené výrony koronální hmoty budou stále častější. Slunce se totiž blíží k maximu svého 11letého cyklu, během něhož dochází k obrácení magnetické polarity hvězdy. Jejich následky pocítíme i my. „Škodlivé záření z exploze nás nemůže nijak fyzicky ovlivnit. Může ale narušit atmosféru," vysvětluje NASA. To může způsobit výpadek proudu nebo GPS.
Hrozba jaderného výbuchu
Baba Vanga zároveň varovala, že v roce 2023 dojde k výbuchu jaderné elektrárny. V závislosti na aktuálním konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vyvstává otázka, kdy a kde by ke katastrofě mělo dojít a zda jí můžeme předejít. „Vždycky se může stát chyba, nicméně momentálně není důvod, proč by se jaderné elektrárny měly stát cílem útoku," říká politolog Michal Smetana, výzkumný pracovník a pedagog na Institutu politologických studií FSV UK.
S tímto názorem souhlasí i předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Moderní jaderné elektrárny jsou naprojektovány tak, že musí odolat i extrémním situacím, jako je například pád stíhačky," tvrdí. Ukrajinská zařízení však nejsou jedinými na světě. Samotné Rusko má v provozu 37 reaktorů a nikdo netuší, v jakém jsou stavu.
Zdroj:
