Lidé se často ptají, jaké je stáří pyramid? Zájem pak budí zejména Velká pyramida v Gíze, která se nachází v dnešním Egyptě.
Badatel přišel s šokující teorií: Pyramidy jsou mnohem starší a nejsou to hrobky
Jedním z hlavních důvodů této otázky je, že literatura běžně datuje Velkou pyramidu kolem roku 2550 př. n. l. Pokud je však toto datum skutečně pravdivé, musela Velká pyramida existovat již před biblickou Velkou potopou v Noemově době. Ta nastala kolem roku 2350 př. n. l. a zničila vše, co bylo na Zemi.
Pokud tomu tak skutečně bylo, není vše tak, jak si dnes myslíme.
Byly pyramidy skutečně postaveny před potopou? Nebo ji jen ony nakonec "přežily"?
Velká pyramida v Gíze není výrazně poškozena vodou. Biblická potopa však byla neuvěřitelně ničivá. Vědci poukazují na to, že celý povrch země byl tehdy radikálně změněn.
Povrch všech kontinentů byl zničen a vznikla nová pohoří. Na každý kontinent byly vyvrženy tisíce metrů bahna a písku, které pohřbily a zkameněly tvory a rostliny. Nic, co by byl schopen vytvořit člověk, nemohlo takovou katastrofu přežít.
Pyramida je postavena na vrstvách zkamenělých hornin z doby potopy v Noemově době. Je tedy zřejmé, že potopě musela předcházet.
Hebrejské slovo, které se překládá jako "Egypt", je Mizraim. Mizraim byl Noemův vnuk, který se narodil Chámovi po potopě. Mizraimovi potomci tedy mohli postavit Velkou egyptskou pyramidu až po potopě. Tedy po událostech u babylonské věže, které způsobily, že se Mizraimova rodina přestěhovala do oblasti řeky Nil.
Bádání ukázala, že pyramidy možná ani nebyly hrobkami. Sám interiér Velké pyramidy neodpovídá tomu, že byla jako hrobka vytvořena. Nejsou v ní žádné hieroglyfy, nikdy v ní nebyla nalezena žádná těla a ani komory ničemu neodpovídají.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Vzhledem ke všem těmto důkazům je zřejmé, že Velká pyramida vznikla až po potopě.
Proč je tedy ve světské literatuře uváděno starší datum Velké pyramidy? Mnohá uznávaná data událostí ve starověkém Egyptě pocházejí ze starověkého seznamu faraonů a délky jejich vlády. Tu zaznamenal historik Manetho, jenž žil v Egyptě kolem roku 200 př. n. l..
Dáva to smysl
Ačkoli je toho mnohem více, Manetho předpokládal, že vlády faraonů šly za sebou, a tak je sečetl postupně, aby dospěl k velmi dlouhé egyptské chronologii. Problém je zřejmě v tom, že někteří z těchto faraonů vládli ve stejnou dobu v různých egyptských královstvích - v Horní říši, Střední říši nebo Dolní říši. Někdy se také zdá, že otcové a synové vládli dlouhou dobu společně.
Data faraonů jsou tedy značně nadsazená.
Zdroje:
