Bakchanálie ve starém Řecku: Davová psychóza měnila ženy v posedlé fúrie

Lenka Samuely | 30. 12. 2021

Vdané i svobodné, mladé i staré. Ženy s rozpuštěnými vlasy, oblečené do zvířecí kůže, tančily za zvuku bubnů a fléten jako smyslů zbavené. Najednou hudba ustala a krajinou se rozprostřelo ticho. Nedaleko zabečelo jehně. Ženy se za ním rozběhly a zaživa ho roztrhaly. Tu noc totiž oslavovaly boha Dionýsa.

Slavnosti na počest boha Dionýsa měly jeden důležitý cíl. Návrat k prapůvodní zvířecí přirozenosti. Jen tak se mohli účastníci osvobodit od pravidel a omezení civilizace. Měly dvě podoby. Oficiální oslava zahrnovala průvod, v jehož čele šla mladá panenská dívka Kanephoros. Na různých místech se hrálo divadlo, konaly se soutěže básníků a hudebníků zvané dithyramby a obětovali se býci. V neoficiální části oslavy se odehrávaly mysteriózní kultovní praktiky.

Dionýsos

Dionysus neboli Bacchus je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho lidské lásky Semely. Když se žárlivá manželka Héra dozvěděla, že její manžel čeká dítě s milenkou, dcerou Thébského krále Kadma, rozhodla se, že to jen tak nenechá. Ve změněné podobě se Semele zjevila a přesvědčila ji, aby poprosila Dia, aby se před ní zjevil v celé své božské nádheře. Semela poslechla. Jelikož jí velký bůh kdysi slíbil, že jí splní jakékoli přání, objevil se před ní hrozivý přízrak, jenž metal blesky a hromy. Jeden z nich zasáhl Semelu, ta předčasně porodila a pak zemřela. Aby bylo dítě zachráněno, sám Zeus si ho nechal zašít do boku a donosil ho. Dionýsos se tak narodil dvakrát.

Jaké bylo dětství chlapců ze Sparty? Kruté. Od sedmi let se výchovy ujal stát
Magazín

Jaké bylo dětství chlapců ze Sparty? Kruté. Od sedmi let se výchovy ujal stát

Když chlapec vyrostl, vydal se na tažení světem. Všude šířil veselí, kult vinné révy a v případě nutnosti i trestal. Stal se tak bohem vína, veškerého růstu, plodnosti, přinášel zdraví nemocným, radost ze života, osvěžoval ducha i tělo.

Ve víně je pravda

Začalo to nevinně. Na počátku byl vinařský kult, jehož součástí byli vinaři, kteří věřili, že jejich znalosti o pěstování vinné révy pocházejí od samotného Dionýsa. Doufali, že pokud budou pít víno, bůh do nich vstoupí. Společenství se rychle rozrůstalo. Oslavy tak byly bujařejší.

Jak se žilo ženám ve starém Řecku: žádná rovnoprávnost, chovali se k nim hrozně
Magazín

Jak se žilo ženám ve starém Řecku: žádná rovnoprávnost, chovali se k nim hrozně

„Za pochodněmi, které se vynořovaly ze tmy, šplhaly ženy po horských stezkách s hlavou sklopenou dozadu a se skelným pohledem. Tančily v rytmu bubnu, který jim rozproudil krev. V tomto stavu extáze opustily samy sebe, divoce mávaly a křičely. V tom okamžiku intenzivního vytržení se ztotožnily se samotným bohem. Naplnily se jeho duchem a získaly božské síly," píše ve svém díle Bakchantky Euripides.

Bakchanálie

Jádrem Dionýsova kultu byl orgiasmus a extatické šílenství. Ke slavnostem patřil zimní výstup žen do hor za účelem probudění dítěte-Dionýsa tancem a hudbou. Tajemství tkvělo v účasti tzv. bakchantek či mainadek, čili „šílenkyň“. Tyto ženy byly oblečené v kolouších kůžích, ve vlasech měly zapletený břečťan, místo opasků hady a v ruce držely berle.

cs

Podle Euripida tyto ženy divoce tančily, pohazovaly hlavou a upadaly do stavu blížícímu se šílenství, v němž byly schopné všeho. Vrhaly se na obětní zvířata, trhaly je na kusy a pojídaly je syrová. Co bylo spouštěčem tohoto ženského běsnění? „Mohly být omámeny vínem, do kterého si přimíchaly jedovaté rostliny. Možná použily rulík zlomocný nebo žvýkaly listy břečťanu, který je Bakchovým symbolem,“ myslí si rumunský historik Mircea Eliade.

Zdroje:

www.is.muni.cz, www.enigmaplus.cz, www.medium.com

Tagy Dionýsos Mircea Eliade slavnost Starověké Řecko víno