www.dailymail.co.uk, weather.com, www.bbc.com

Tyto balancující kusy skal vznikají jako bloky zachované na útesech.

Pro tyto záhadné obří kameny vědci nemají vysvětlení

Štíhlé kameny, které pevně stojí na kamenném podstavci, vznikají během procesu, kdy měkčí horniny erodují a zanechávají za sebou tvrdší horniny. Důvodem jejich vzniku však mohou být i sesuvy půdy nebo ustupující ledovce, které se ukládají v neobvyklých polohách.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že stabilita těchto kamenů je nulová, mnohé z nich ukázaly přesný opak. Příkladem jsou Brimhamské skály v Yorkshiru nebo národní památník Chiricahua v Arizoně. Stojí zde již tisíce let a za tu dobu je nezničilo žádné zemětřesení.

Právě otřesy při zemětřesení mohou napovědět mnohé o pevnosti těchto kamenných struktur. Pokud by byly silnější, než samotné kameny, přiměly by je k vyvrácení.

Díky nové technice se vědcům z Imperial College London podařilo zvýšit přesnost odhadů nebezpečí velkých zemětřesení až o 49 %. Využili i starých geologických metod týkajících se PBR a precizně vyvážených hornin.

Vytvořením modelů simulujících nebezpečí zemětřesení lze odhadnout pravděpodobnost budoucích zemětřesení v dané lokalitě. Pomáhá to inženýrům rozhodovat o tom, kde lze stavět mosty, přehrady a budovy a také to, jak moc mohou být tyto stavby odolné.

„Tento nový přístup by nám mohl pomoci zjistit, ve kterých oblastech je největší pravděpodobnost, že dojde k velkému zemětřesení. PBR fungují jako inverzní seismometry, protože zachycují regionální seismickou historii, kterou jsme neměli možnost vidět. Prozradí nám i horní hranici otřesů při minulých zemětřeseních jednoduše tím, že se nepřevrátí. Využitím těchto údajů poskytujeme jedinečně cenné údaje o četnosti vzácných zemětřesení s velkou magnitudou," uvedla Anna Roodová, vedoucí výzkumu z katedry stavebního a environmentálního inženýrství na univerzitě Imperial.

Vůbec nechápou, proč se nezřítí

Odhad případného nebezpečí, které s sebou každé zemětřesení přináší, se opírá o fakta, jako je například blízkost zlomových linií, nebo jak seismicky aktivní byl daný region v minulosti. Odhady pro vzácnější zemětřesení, k nimž došlo v období 10 000 až 1 000 000 let, jsou však velmi nejisté kvůli nedostatku seismických dat, která vědci pro toto časové období mají k dispozici. Musí tak spoléhat na samotnou pevnost skály. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

„Jsme na pokraji průlomu ve vědě o předpovídání zemětřesení. Naše techniky "kamenných hodin" mají potenciál ušetřit obrovské náklady na seismické inženýrství a vidíme, že budou široce využívány k testování a aktualizaci odhadů nebezpečí pro oblasti ohrožené zemětřesením - konkrétně v pobřežních oblastech, kde jsou řídícími seismickými zdroji pobřežní zlomy, jejichž pohyby je ze své podstaty obtížnější zkoumat," řekl Dr. Dylan Rood z katedry věd o Zemi a inženýrství na univerzitě Imperial.

S lepším porozuměním problematice zemětřesení pak mohou vědci s větší jistotou říci, jak je možné, že se podobné kamenné struktury po dlouhá léta nezřítí. I tak jsou ale záhadou, která si žádá další zkoumání.