Chrabrý Balduin IV.: Krále znetvořeného leprou nesli do kruté bitvy na nosítkách

Král Balduin v bitvě o Kerak

Král Balduin v bitvě o Kerak

Foto: Profimedia.CZ

Jeruzalémské království, založené křižáky roku 1099, bylo malé a slaboučké, neustále otřásané útoky Arabů, kteří se snažili získat území zpět do svých rukou. Když roku 1174 nastoupil na trůn teprve 13letý Balduin IV., zdálo se, že je s královstvím konec. U mladičkého panovníka se totiž objevily příznaky lepry.

Balduin byl jako dítě svěřen do péče učitele Viléma z Tyru. Byl to právě tento vzdělanec, kdo si povšiml, že s malým princem není něco v pořádku. Balduin se při hrách před kamarády vytahoval, že jeho pravá ruka je zázračně odolná proti bolesti. Chlapci ho do ní mohli škrábat a píchat, jak se jim zachtělo, princ nic necítil.

Vzdělaný Vilém z Tyru nicméně věděl, že necitlivost končetin bývá známkou vážné nemoci. Přesto bylo malomocenství Balduinovi diagnostikováno až poté, co mu zemřel otec a stal se králem. Je dost možné, že se jeho nemoc do té doby schválně tutlala, aby nebyl odeslán mezi mnichy řádu sv. Lazara a v Jeruzalémském království nevznikly spory o nástupnictví. Balduinův otec po sobě nezanechal žádné další syny, nýbrž pouze dvě dcery, Sybilu a Isabelu.

Vládnout vůbec nechtěl

Korunovace malomocného Balduina poskytla královské radě čas k tomu, aby se nástupnictví nějak vyřešilo. Bylo jasné, že Balduin IV. mít potomky nebude. Svou nástupkyní nicméně učinil sestru Sybilu a našel jí vhodného ženicha v podobě mocného Viléma z Montferratu. Doufal přitom, že po jejich sňatku bude moci abdikovat a vládu jim rovnou předá.

Jenomže se stalo něco naprosto nečekaného. Vilém za rok po svatbě zemřel a nemocný Balduin musel zůstat na trůně. Štěstím v neštěstí bylo, že jeho švagr před smrtí stačil zplodit syna. Království tedy mělo dědice. Abdikace ve prospěch miminka v plínkách však smysl neměla.

Vilém z Tyru si povšiml, že s Balduinem není něco v pořádku.Vilém z Tyru si povšiml, že s Balduinem není něco v pořádku.Zdroj: Profimedia.CZ

Lepra zpočátku králi ve vykonávání povinností nijak zvláště nebránila. Balduin byl skvělý jezdec a projevil se i jako dobrý válečný stratég. Když v bitvě u Montgisardu porazil levou zadní Saladinovo vojsko, které navíc mělo značnou početní převahu, mezi lidem se začalo šeptat, že Balduina zvolil za krále sám Bůh.

Králem do posledního dechu

Příští bitvu sice křesťané prohráli, ale v roce 1180 uzavřeli se Saladinem příměří. Vydrželo jen dva roky. Saladina totiž rozčílil čin výbojného rytíře Renauda de Châtillona, který přepadl karavany směřující do Mekky a ukradl jim všechno zboží. Krize se opět vyhrotila, ozbrojený konflikt na sebe nenechal dlouho čekat, avšak Balduinovi se podařilo útok odrazit.

Lepra se označuje jako nemoc starověku. Stále není jisté, odkud přesně bakterie způsobující malomocenství přišla.

Jak probíhá onemocnění leprou: začíná nenápadně, ale konce bývají zlé

V té době se už přitom jeho zdravotní stav rapidně zhoršoval. O rok později zcela oslepl, jeho obličej hyzdily nádory a rozpadaly se mu končetiny. Do bitvy o hrad Kerak v prosinci roku 1183 ho vojáci nesli na nosítkách. Saladina opět donutil k ústupu.

Přál si už jen jediné: abdikovat a zemřít v ústraní. Veřejné mínění to však nepřipustilo. Lid se svého statečného krále nechtěl vzdát. Balduin proto musel vydržet u žezla až do úplného konce. Ten nastal v březnu 1185. Pro 24letého trpícího krále byl vysvobozením.

Zdroje: historyofyesterday.com, hekint.org

Akční letáky