Znovuobjevený, nízko položený zapomenutý kontinent mezi Evropou, Afrikou a Asií podle nejnovější studie možná vydláždil cestu asijským savcům ke kolonizaci jižní Evropy. Když před 34 miliony let klesla hladina moře a vznikl pevninský most, stal se tento branou mezi Asií a Evropou.

Zhruba před 50 miliony let byla Balkánská oblast izolovaným souostrovím, odděleným od sousedních kontinentů, kde se dařilo jedinečnému souboru živočichů, odlišnému od živočichů Evropy a východní Asie. Na konci epochy eocénu tak zmizelo ze západní Evropy obrovské množství původních savců, protože se objevili noví asijští savci. Tento proces je přičítán vymírání, která je dnes známé pod názvem Grande Coupure.

Na dokument o Balkanatolii se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Mezikontinentální přesun savců

Vědci opětovně prozkoumali důkazy ze všech známých fosilních nalezišť v oblasti dnešního Balkánského poloostrova a Anatolie, nejzápadnějšího výběžku Asie, aby prozkoumali případný pohyb zvířat. Kdy a jak se první vlna asijských savců dostala do jihovýchodní Evropy, zůstává stále neobjasněno, i když nedávné fosilní nálezy na Balkáně vnesly do situace trochu světla. Ukázaly totiž na zvláštní bioregion, který pravděpodobně umožnil asijským savcům kolonizovat jihovýchodní Evropu již 5 až 10 milionů let před Grande Coupure.

Podle paleogeografických změn se zdá, že balkánská oblast sloužila jako odrazový můstek pro přesun zvířat z Asie do západní Evropy, a to právě díky vytvořenému pevninskému mostu. Invaze asijských savců se podle výzkumu shoduje s některými dramatickými paleogeografickými změnami.

Fosilie „promluvily“

Před 40 až 34 miliony let klesající mořská hladina, rostoucí antarktické ledové příkrovy a tektonické posuny postupně spojily kontinent Balkánatolie se západní Evropou, což umožnilo asijským savcům včetně hlodavců a čtyřnohých kopytníků přemístit se na západ a proniknout do Balkánské kotliny. Tato cesta do Evropy přes Balkánatolii byla zřejmě pro zvířata příznivější než překonávání cest ve vyšších zeměpisných šířkách přes Střední Asii. Tato oblast byla v té době sušší, chladnější a tvořila pouštní stepi.

Kromě domnělé cesty vědecký tým pod vedením doktora Lichta nalezl v Turecku rovněž fragmenty čelistí patřící zvířeti podobnému nosorožci, jež obývalo zemi zhruba před 38 až 35 miliony let. Jedná se tak pravděpodobně o nejstaršího asijského kopytníka, který byl dosud v Anatolii objeven. Navíc tento nález předchází Grande Coupure nejméně o 1,5 milionu let.

I když není stále přesně známo, zda tento pevninský most k přesunu zvířat skutečně sloužil, analýza jednotlivých fosilií tento názor podporuje. Definitivní závěry ohledně balkánské biodiverzity je třeba vytvořit, čemuž by jednotlivé nálezy měly velmi pomoci.

Zdroje:

www.spacedaily.com, www.sciencealert.com, www.eurekalert.org