Zabijáci z Jantarové země: Válečníci tak krutí, že před nimi prchali i Vikingové

Nataša Slánská | 15. 12. 2021

O dějiny Lotyšska a Litvy se našinec obvykle moc nezajímá. Je to ale škoda, protože právě v tomto zákoutí na pobřeží Baltského moře kdysi žil pozoruhodný kmen, na který byli krátcí i obávaní Vikingové. Pojďme si přiblížit historii divokých Kuronců, posledních evropských pohanů, kteří svým bohům přinášeli lidské oběti ještě ve 12. století.

Oblast u Baltského moře není zrovna oázou s příjemným podnebím, kam by mířily davy turistů na vysněnou dovolenou. Jeden by soudil, že ve starověku zde musel být život mimořádně drsný a těžce vydřený. Baltové se však kupodivu vůbec neměli zle; naopak patřili ke kulturám bohatým a vlivným.

Jak vypadaly večírky starých Vikingů: Brutální zápasy a závody v pití i pro ženy
Magazín

Jak vypadaly večírky starých Vikingů: Brutální zápasy a závody v pití i pro ženy

Piráti z Pobaltí

Vděčili za to nalezištím jantaru, který se stal ve starověkém světě velmi vyhledávaným artiklem. Baltský jantar byl ve své době nazýván "zlatem severu" a vyvážel se do celé Evropy i severní Afriky. Našel se dokonce i v hrobce faraona Tutanchamona, což jen dosvědčuje, za jaký luxus byl pokládán. Obchod s jantarem představoval základ baltské ekonomiky a místní kultura díky němu jen vzkvétala.

Kmen Kuronců si nadto "přivydělával" nájezdy na švédské břehy, kde drancoval vesnice a odvážel si odtud tučnou kořist. Na rozdíl od ostatních Baltů Kuronci neosídlovali vnitrozemí, ale drželi se při pobřeží a stali se mistry ve stavění lodí, které prý byly stabilnější a rychlejší než plavidla Vikingů.

Severské ságy zmiňují hned několik bitev, ve kterých výbojní Kuronci Vikingy porazili. Nebyli to však jen Baltové, kdo s bojem začínal, často naopak oni sami museli odrážet nájezdy cizích hord, které lákalo baltské bohatství. Nutno dodat, že zde útočníkům pšenka zrovna nekvetla.

Syrovou atmosféru kuronské kultury přibližuje video s anglickými titulky:

Zdroj: Youtube

Poslední pohané

Kuronci si po dlouhá staletí dokázali uhájit nejen své území a jantarové zdroje, ale také původní náboženství. Zatímco všechny okolní země už dávno přijaly křesťanství a ustoupily od pohanských rituálů, tvrdošíjní Kuronci svým bohům stále přinášeli zvířecí i lidské oběti. Kronikář Adam Brémský v 11. století popsal, že kuronská města jsou plná pohanských proroků a věštců, pro jejichž radu jezdí lidé z celé Evropy.

V roce 1202 se církev rozhodla poslední evropskou baštu pohanství jednou provždy zlikvidovat. Za tímto účelem zřídila zvláštní řád známý jako „Bratři meče“. Moderně vyzbrojeným křižákům trvalo šedesát let, než se jim podařilo dobýt Rigu a srazit Kuronce na kolena. Kuronci pak byli nuceni vzdát se své víry a postupem času vymizel i jejich jazyk. V současnosti jsou považováni za vymřelé etnikum, avšak jejich geny kolují v litevském a lotyšském národě dodnes.

Zdroje: https://www.ra.ee/, https://www.delfi.lt/

Tagy Adam Brémský Afrika Baltské moře Baltské státy Evropa kultura Litva Lotyšsko