Balúčistánská sfinga je předmětem zájmu archeologů, historiků i turistů, protože je opředena legendami a mýty, které dosud nebyly zcela rozluštěny. Nachází se v odlehlé oblasti národního parku Hingol, který je jedním z největších národních parků v Pákistánu, v úzkém údolí obklopeném skalnatými kopci a je považována za jednu z nejstarších a největších vytesaných kamenných soch v jižní Asii.

Národní park Hingol, kde se sfinga nachází, je oblíbeným cílem turistů, kteří se zajímají o přírodu a dobrodružnou turistiku. Park je známý svou úchvatnou krajinou, která zahrnuje drsné hory, hluboké soutěsky a skalnatá údolí. Sfinga je jen jednou z mnoha atrakcí parku a návštěvníci si ji mohou prohlédnout pěšky nebo na safari džípu.

Záhadná Balúčistánská sfinga

Socha je vytesána z jediné skály a měří asi 6 m na výšku a 20 m na délku. Na videu i fotkách se zdá, že Balúčistánská sfinga má vytesanou a dobře definovanou linii čelisti a rysy obličeje, včetně očí, nosu a úst. Podobně jako sfinga v Gíze i tato vypadá, že má na hlavě pokrývku hlavy.

Zdroj: Youtube

O podobnosti s egyptskou sfingou hovoří i jasně identifikovatelné přední nohy v ležící poloze a tlapy, které by jen těžko stvořila příroda. Původ a účel Balúčistánské sfingy jsou však stále zahaleny tajemstvím. Stáří sfingy se odhaduje na 4000 až 6000 let.

Někteří historici a archeologové se domnívají, že ji vytvořila starověká civilizace v údolí Indu, která v oblasti vzkvétala v letech 2600 až 1900 př. n. l. Ač sfinga skutečně leží v téže oblasti, pro tuto teorii neexistují žádné konkrétní důkazy a skutečný původ sochy zůstává neznámý.
Balúčistánská sfinga je opředena různými legendami a mýty, které jí dodávají tajemnou auru.

Legenda o čaroději a zlých temných silách

Podle jedné z legend sfingu vytvořil mocný čaroděj jménem Jaml Jasmal, který chtěl obyvatelům regionu dokázat svou magickou moc. Jaml Jasmal prý vyvolal lva a člověka, spojil jejich těla a vytvořil tuto sfingu, kterou pak očaroval magickou mocí, aby střežila údolí.

Jiná legenda hovoří o tom, že sfingu vytvořily starověké balúčské kmeny, které ji považovaly za symbol síly a moci. Balúčové věřili, že sfinga byla stvořena, aby je chránila před nepřáteli a odháněla zlé duchy z údolí.

Navzdory různým legendám a mýtům, které Balúčskou sfingu obklopují, zůstává pravý účel sochy záhadou. Někteří historici a archeologové se domnívají, že sfinga byla vytvořena jako symbol moci a autority, zatímco jiní věří, že byla vytvořena pro náboženské nebo duchovní účely.

Která teorie je správná?

Balúčistánská sfinga v průběhu let přitahovala pozornost různých vědců a badatelů. Když pak v roce 2016 provedl tým archeologů z univerzity v Karáčí studii sfingy, dospěl k závěru, že ji pravděpodobně vytvořili starověcí Balúčové. Tým rovněž vyslovil domněnku, že sfinga mohla sloužit jako ukazatel nebo hraniční kámen pro starověké balúčské kmeny.

Dnes je Balúčistánská sfinga oblíbenou turistickou atrakcí, která přitahuje návštěvníky z celého světa. Její původ a účel zůstávají záhadou a různé legendy a mýty, které ji obklopují, jen umocňují její tajemnou povahu. Jako symbol starobylé balúčské kultury a síly lidského ducha je sfinga stále zdrojem inspirace a úžasu pro lidi na celém světě.

Nedosáhla samozřejmě věhlasu Velké sfingy v Gíze, ale i pákistánská sfinga postupně získává svůj věhlas, a to i přesto, že se někteří vědci a novináři domnívají, že na ní není nic zvláštního. Považují sfingu za přírodou formovaný skalní útvar.

Podle mnohých vědců jsou zde však jasné doklady lidské práce – sfinga má vstupní halu (mandapu) i chrámovou věž (vimu), pilíře a někteří zde jasně vidí i obrysy vytesané postavy. Zvláštností chrámového komplexu Balúčistánské sfingy je řada schodů, které jsou rovnoměrně rozmístěné a mají stejnou výšku, což příroda nedokáže.

Kdo nebo co tedy sfingu v Pákistánu vytvořilo, je stále tajemstvím.

Teorie proti teorii

Zatímco vědecký svět je rozdělen na dva tábory, pravdou je, že oblast, kde sfinga stojí, je bohatá na seismické aktivity, které provázejí i posuny půdy, výbuchy bahenních sopek a silné přílivové deště. Eroze by mohla také podobné dílo vytvořit…

V oblasti ale také žily velmi staré civilizace, z nichž některé stavěly stavby podobné a existují i podobné řezby. Jak píší některé články, i kdyby sfinga vznikla erozí, musela by být stavba téměř prehistorická, aby ji vytvořil člověk a opotřeboval ji do dnešní podoby.

Zdroje: historicmysteries.com, grahamhancock.com, www.ancient-origins.net