Zdroj: Lukas Bischoff Photograph / Shutterstock
Záhadná obří sfinga v Pákistánu rozhádala vědce do krve. Netuší, kde se vzala a kdo ji vytesal
Uměle vytvořené struktury, u kterých nikdo netuší, zdali je vytvořila příroda nebo jsou dílem člověka. Obří sfinga v Pákistánu rozhádala vědce do krve. Netuší, kde se vzala a kdo ji vytesal.
www.historicmysteries.com, medium.com, en.wikipedia.org
Možná jen záměrně odmítáme možnost, že by tyto starověké stavby mohly vzniknout jinak, než jak nás učila historie.
Obří sfinga v Pákistánu rozhádala vědce do krve
Příkladem je i Balúčistánská sfinga. Sice není zdaleka tak slavná jako Velká sfinga v egyptské Gíze, přesto rozhádala vědce do krve. Nachází se na pobřeží Makránu v jižním Balúčistánu v pákistánském národním parku Hingol. A jak se zdá, má svůj dávný příběh.
Ačkoliv si většina lidí myslí, že Balúčistánská sfinga je dílem přírodních živlů, jako je vítr a déšť, tudíž zcela přírodním útvarem, ne všichni vědci jsou v tomto směru skutečně jednotní.
Pákistánská sfinga zde stojí již celá staletí. Dlouhou dobu si jí nikdo nevšímal a ani ji nezkoumal. Sama veřejnost se o její existenci poprvé dozvěděla až v roce 2004.
To, že se vědci ve svých názorech, jak tato stavba vznikla, různí, dokazuje i Bibhu Dev Misra, vědec z Indického technologického institutu v Kharagpuru a Indického institutu managementu v Kalkatě.
Právě Misra se domnívá, že Balúčistánská sfinga, jakožto obrovský architektonický komplex, byla vytvořena vyspělou starověkou civilizací. Podle Bidhu Deva Mistry zde existuje spojitost s egyptským faraonem Nemesem.
Podobnost pak vidí především v čelence, která pro Nemese byla typická, stejně jako poukazuje na ušní boltce či obrysy ležících předních nohou sfingy, které jsou zakončeny precizně ohraničenými tlapami.
Netuší, kde se vzala a kdo ji vytesal
„Je směšné předpokládat, že příroda vytesala sochu, která se v tak mimořádně vysoké míře podobá známému mýtickému zvířeti. Zdá se, že nebyl učiněn naprosto žádný pokus o jejich obnovu. Úřady i novináři je až příliš rádi vydávají za "přírodní útvary". Situaci může zachránit pouze to, že se podaří na tyto velkolepé stavby upozornit mezinárodní veřejnost a tyto záhadné památky budou navštěvovat týmy archeologů z celého světa, aby je prozkoumaly, zrestaurovaly a propagovaly," uvedl Misra.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Význam těchto starověkých památek na makránském pobřeží je obrovský. Jejich stáří může být několik tisíc let a mohou být důležitým vodítkem k informacím, které by mohly odhalit tajemnou minulost lidstva. A to i přes to, že zatím se s jistotou neví, kdo tuto sfingu vytesal a kde se vzala.
Výzkum Misry je natolik působivý, že přiměl i další vědce, aby se o Balúčistánskou sfingu začali zajímat. Rádža Deekshithar, dospěl k závěru, že primární postavení mytologického zvířete se nacházelo v těsné blízkosti chrámové brány. Mohlo tak působit jako strážce svatyně.
Pokud je tedy tato sfinga skutečně dílem člověka, byla vztyčena, aby střežila starobylý neznámý chrám na makránském pobřeží?
Sfinga byla považována za strážkyni svatých míst a vědění. Byla symbolem hádanek a intrik. Mnohé starověké civilizace, jež chtěly samy sebe zahalit do oparu tajemství, tak postavily na svém území právě sfingy.
