Říká se, že čistokrevný Američan snad neexistuje, a stoprocentně to platí i v případě Barbry. Otec Emanuel měl kořeny v Polsku a Rakousku, matka Diana pro změnu v Ruska. Oba pocházeli ze židovského prostředí a k tomuto odkazu se celý život hrdě hlásí i Barbra.

Gay hvězda

Na svět přišla 24. dubna 1942 v newyorském Brooklynu jako Barbara Joan. Rodiče ji i staršího bratra Sheldona vychovávali v nepříliš povzbudivých podmínkách. Maminka se snažila živit zpěvem, ale nakonec kariéru vzdala a pracovala jako sekretářka. Příliš peněz domů nenosil ani otec, který učil na střední škole. Rodinu navíc brzy postihla tragická událost. Když bylo Barbaře 13 měsíců, táta dostal epileptický záchvat, a než se k němu dostali lékaři, zemřel. Není divu, že si na něj nepamatuje.

Diana zůstala sama se dvěma malými dětmi a několik let se potácela na hranici chudoby. Situace se zlepšila až po sedmi letech, kdy se vdala za Louise Kinda. O dva roky později se jim narodila dcera Roslyn.

Barbara chodila do židovské školy, kde už od sedmi let začala projevovat pěvecké nadání. Nový otec se ji snažil od umělecké kariéry odradit, ale nakonec rezignoval. Když později zjistil, jakým směrem se Barbařiny kroky ubírají, nejspíš zpětně litoval, že nebyl přísnější.

Dívka sice chodila do školy, ale po nocích si přivydělávala zpěvem v nočních klubech. A jako by to nestačilo, velké popularity dosáhla zejména v podnicích pro homosexuály. V kariéře ji podporoval i její tehdejší přítel Barry Dennen, který se nakonec ujal pozice uměleckého manažera.

Zrod Barbry

Mnohé udivovalo, že Barbara prahne po veřejném vystupování. V soukromí se totiž dost trápila nejen svým zjevem a původem, ale také jménem. Spolužáci jí často dávali najevo, že není dost hezká a vypadá spíše jako kluk. Barbara ale kromě talentu dostala do vínku i velkou vnitřní sílu a neochvějnou víru ve vlastní schopnosti. S pošklebky na nehezkou tvář se dokázala vypořádat a jméno si prostě upravila. „Barbaru jsem skutečně nenáviděla, ale zároveň jsem se jí nedokázala vzdát. Tak se ze mě stala Barbra. To jméno je alespoň něčím unikátní, což se mi líbilo" vysvětlila.

V roce 1961, kdy už měla za sebou maturitu, se začala naplno věnovat zpěvu. Získala místo v nočním klubu v kanadském Winnipegu, ale angažmá trvalo jen několik dnů. Majiteli klubu se její styl zpěvu vůbec nelíbil a bez milosti ji vyhodil. A tak odjela na další štaci.

Podobným trmácením strávila několik let, ale její talent se nakonec přece jen neztratil. Dotáhla to až do broadwayského muzikálu Funny Girl. Představení bylo tak úspěšné, že se ho tvůrci rozhodli zfilmovat. A byl to právě divadelní producent Ray Stark, který si vymínil, že hlavní roli bude stejně jako v divadle hrát Barbra. Původně zvažovaná Shirley MacLane měla smůlu. Barbra zase prosadila, že jejího partnera nehrál Frank Sinatra, ale Omar Sharif.

Nevěra s premiérem

Film znamenal pro její život v mnoha ohledech přelom. Za roli získala Oscara, což ji vystřelilo do první ligy hereček. Zároveň se začalo šuškat o tom, že ji se Sharifem pojí více než jen společný film. Zvěst byla o to nepříjemnější, že Barbra byla v té době už pět let vdaná za herce Elliotta Goulda (*1938), s nímž měla dvouletého syna Jasona.

Zpěvačka ale v té době neměla čas myslet na rodinu. Stála před ní další výzva v podobě muzikálu Hello, Dolly!, který je dodnes její nejslavnější rolí. Na výsledku to sice není znát, ale natáčení provázela dusná atmosféra. Představitel hlavní mužské role Walter Matthau prohlásil na adresu své kolegyně, že nemá většího talentu než motýlí prd. Odmítal se k ní přibližovat a trávil s ní pouze minimum času. Nejtěžší pak byla scéna, kdy ji musel políbit. Walter to odmítl, a tak filmaři museli použít trik. Kamera zaujala takový úhel, v němž to vypadalo, že se rty obou herců dotkly, i když ve skutečnosti byli dost daleko od sebe.

Ve chvíli, kdy film oceněný třemi Oscary boural žebříčky návštěvnosti, provalila se další pikantní aféra. Barbra si začala románek s kanadským premiérem Pierrem Trudeauem.

Zatímco manžel zvěsti o nevěře s Omarem Sharifem přešel, vztah své ženy s politikem starším o 23 let už nepřekousl. Barbra s Pierrem chodila dva roky a rozvod s Elliottem v roce 1971 byl už jen formalitou.

Čekání na lásku

V dalších letech se nedokázala rozhodnout mezi filmovým plátnem a koncertním pódiem, a tak budovala obě kariéry. „Jsem herečka, která zpívá," říkala o sobě.

Uměleckou dráhu měla pevně v rukou, v milostném životě ale dlouho tápala. Na další skutečnou lásku si musela počkat 27 let. Mezitím vystřídala pestrou směsici slavných mužů. Objevila se po boku George Lazenbyho, Ryana O´Neala, Krise Kristoffersona, Dona Johnsona, Clinta Eastwooda, Liama Neesona nebo André Agassiho. Tím pravým se stal až herec James Brolin (*1940), kterého si vzala v roce 1998. „Jako jediný byl schopen akceptovat své chyby, což je úžasné," libovala si před časem. Idylka ale nyní podle všeho končí. Barbra se s Jamesem dohaduje hlavně kvůli výchově dětí, které mají z předešlých vztahů, a prý to vypadá na rozvod.

To ale nic nemění na tom, že dokázala prodat přes 70 milionů alb, získala 50 zlatých, 30 platinových a 13 multiplatinových alb, dva Oscary, několik Zlatých glóbů, cen Emmy i Grammy. Tím se může pochlubit jen málokdo na světě. A při její činorodosti není vyloučené, že úctyhodnou kolekci ještě rozšíří.

Co ještě nevíte

* Ve škole kamarádila s Bobbym Fischerem, pozdějším šachovým velmistrem.

* Režisér muzikálu Funny Girl William Wyler byl na jedno ucho hluchý.

* Druhého Oscara získala za titulní píseň k filmu Zrodila se hvězda (1976). Zahrála si také hlavní roli a snímek produkovala.

* Režijní prvotinu o židovské dívce Jentl natáčela v roce 1983 v Československu.

* Syna Jasona přemluvila k tomu, aby se veřejně přiznal k homosexualitě.

* Když po ní chtěli, aby napsala životopis, nakladateli odevzdala knížku o trendech v bydlení. Publikace vyšla a setkala se s velkým úspěchem.

*Dostala vyznamenání od Billa Clintona i Nicolase Sarkozyho.