Po staletí tato 111 metrů hluboká studna doslova děsila místní obyvatele. Nyní se však jeskynním badatelům podařilo sestoupit na samé dno této "Pekelné studny" a zjistit, co se v ní nachází.
Osm vědců se spustilo do děsivé tajemné studny v Jemenu
Propadlina, oficiálně známá jako Studna Barhút, vyvěrá z pouště v provincii al-Mahra na východě Jemenu. Její otvor má průměr 98 metrů a jeskyně se noří 111 metrů do země. Pekelná studna je údajně miliony let stará a místní obyvatelé jsou z ní zděšeni. Věří totiž, že je to místo jakéhosi neštěstí.
Pro tým deseti jeskyňářů z Ománského týmu pro průzkum jeskyní (OCET) však stálo za to riskovat, aby zjistili, co se na samém dně této hlubiny ukrývá.
"Vedla nás k tomu vášeň," řekl Mohammed al-Kindi, profesor geologie na Německé technické univerzitě v Ománu a člen týmu jeskynních potápěčů. "A cítili jsme, že je to něco, co odhalí nový zázrak a část jemenské historie."
Zatímco dva členové OCET čekali na povrchu, al-Kindi a sedm dalších se pomalu spouštěli hluboko do Pekelné studny.
Přistáli na drsné, hrbolaté půdě tvořené vysokými stalagmity. Některé z nich dosahovaly výšky až 10 metrů. Vědce však čekalo něco úžasného.
Našli něco úžasného
Díky dopadu světla, procházející jeskyní, se vědcům podařil úchvatný objev. Našli limetkově zelené jeskynní perly. Kulaté skalní objekty, které vznikly nahromaděním minerálů. Objevili však také vodopády, které padaly ze 45 metrové výšky.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Našli také několik zvířat - živých i mrtvých. "Byli tam hadi, ale ti vás nebudou obtěžovat, pokud je neobtěžujete vy," řekl al-Kindi.
On a jeho tým narazili také na žáby a brouky a řadu mrtvých ptáků. Domnívají se, že ptáci spadli do Pekelné studny a tam zemřeli.
Vědci tak učinili významné zjistění, že zápach, vycházející ze studny, který mnozí obyvatelé této oblasti považovali za zlé znamení, je pouze výsledkem uhynulých těl zvířat.
Ačkoli je tým OCET prvním, který se dostal na dno propadliny, Pekelnou studnu již dříve zkoumali jiní jeskyňáři.
Salah Babhair, generální ředitel mahrského úřadu pro geologický průzkum a nerostné zdroje, vysvětlil, že jiné týmy se již dříve do propadliny zkoušely ponořit. Podařilo se jim však dostat pouze do hloubky zhruba 60 metrů.
Zdroje:
