Nešťastný osud Markéty z Valois: Svatba bez lásky se zvrhla v krvavé divadlo

24. říjen 2020 četba na 4 minuty
Bartolomějská noc

Bartolomějská noc

Foto: Profimedia.CZ

Při královských svatebních oslavách obvykle teklo ulicemi víno. V případě sňatku Markéty z Valois a Jindřicha Navarrského tekla krev. Nechvalně proslulá Bartolomějská noc si vyžádala přes 20 tisíc nevinných obětí. Markéta přitom milovala jiného muže a ke svatbě s Jindřichem byla donucena matkou.

Francií v 16. století zmítaly náboženské války mezi katolíky a hugenoty, které na sv. Bartoloměje v roce 1572 vyústily v krvavý masakr. V té době v zemi vládl teprve 22letý Karel IX., zcela ovládaný matkou Kateřinou Medicejskou, která platila za katolickou fanatičku. Naoko slíbila, že zjedná mezi znepřátelenými stranami mír, a jako důkaz provdala svou dceru Markétu za příkladného hugenota Jindřicha Navarrského. Hned potom dala příkaz k masovému vraždění.

Markéta byla matčiným výběrem ženicha šokována. Doposud se domnívala, že bez potíží dostane svolení ke svatbě s katolickým vévodou Jindřichem z Guise, kterého upřímně milovala.

Radost ze zpunktovaného sňatku neměl ani Jindřich Navarrský. Podle svého názoru tím přinášel velkou oběť náboženskému míru. Markéta nepatřila zrovna k vyhlášeným krasavicím, její bratři ji posměšně přezdívali "tlustá Margot". Navíc pocházela z rodiny, která sršela nenávistí vůči jeho náboženství.

Jindřich Navarrský a Markéta z ValoisZdroj: Neznámý autor, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6644918

Svatba proběhla rozpačitě. Jindřich se zdráhal vstoupit do katolické katedrály, na nevěstu se ani nepodíval. Paříž slavila téměř celý týden, ale sami novomanželé se tvářili kysele a vůbec spolu nemluvili. Šestý den oslav vydala Kateřina Medicejská s Karlem IX. instrukce, jejichž naplnění mělo náboženskou otázku ve Francii jednou provždy vyřešit. Hugenoté měli být jednoduše vyvražděni.

Jen v Paříži bylo tu noc zmasakrováno 3000 lidí. Boje se poté přenesly i na venkov, kde si vyžádaly dalších 20 tisíc obětí. Čerstvě oženěnému Jindřichovi se podařilo uprchnout do Navarry, Markéta zůstala v Paříži.

Jejich manželství bylo skandální. Přestože se časem poměrně spřátelili, a dokonce se pokusili o zplození potomka, oba nalézali skutečné city v jiných vztazích.

Markétě se přitom nikdy nepodařilo otěhotnět. Po deseti letech od manžela utekla a chtěla se usadit na dvoře svého bratra Jindřicha III., který se mezitím ve Francii ujal vlády po zemřelém Karlovi. Jenže Jindřich III. měl své rodiny plné zuby; nejprve vypudil panovačnou matku a nyní nepřijal ani sestru, protože podle něj vedla ostudný a nezřízený život.

Markéta se uchýlila na hrad Usson v Auvergne, kde žila v ústraní dalších 18 let a sepisovala paměti. Zato jejího manžela čekala mnohem barvitější budoucnost.

V roce 1589 byl Jindřich III. zavražděn a neměl ani dalších bratrů, ani potomků, kteří by po něm mohli převzít žezlo. Jediným nástupcem se stal právě jeho švagr Jindřich Navarrský, i když po francouzské koruně nikdy neprahnul. Pocházel sice z rodu Bourbonů, jenž ve Francii už kdysi vládl, ale poměry na katolíky ovládaném dvoře ho znechucovaly.

Nyní ovšem nepromarnil šanci, vzal věci do vlastních rukou a konečně nastolil ve Francii pořádek. Formálně konvertoval ke katolictví, aby ho šlechta přijala a neměl problémy s korunovací, hugenotům však zaručil svobodu vyznání.

S Markétou se rozvedl a za novou manželku pojal Marií Medicejskou, která mu porodila šest legálních potomků, mezi nimi i budoucího krále Ludvíka XIII. Markéta mezitím trpěla osaměním a chudobou. Snad aby se nad ní zcela neuzavřela voda a udržela se u dvora, s bývalým manželem se usmířila a jeho nové ženě pomáhala s péčí o děti. Zemřela roku 1615 jako poslední příslušník rodu z Valois. Manžela přežila o pět let.

Akční letáky