Vědci našli obřího pravěkého kytovce. Postrach moří měl v žaludku další velryby

Basilosaurus

Basilosaurus

Foto: Dotted Yeti / Shutterstock.com

Strašlivý a nebezpečný megalodon zřejmě nebyl nejděsivějším monstrem pravěku. Vědcům se podařilo identifikovat obrovskou kostru kytovce. Víme, že megalodoni se živili velrybami, ale neměli jsme tušení, že existovaly i jiné pravěké velryby než ty, které známe dnes. Tato obrovská starověká velryba neměla v žaludku jen menší ryby, ale i jiné velryby, o pravěkého žraloka ale nešlo. A co je ještě podivnější, ač kytovec, spíše než rybě se podobal ještěrovi. Seznamte se s basilosaurem. Co je tento pravěký kytovec zač?

Kostra starověké velryby byla nalezena v Egyptě v tak zvaném Údolí velryb nedaleko Káhiry. Egyptské nálezy pasovaly tu lokalitu na místo, kam přicházeli menší dorudoni rodit mláďata. Bylo to tedy i ideální loviště basilosaura. Basilosaurus byl největší velrybou své doby a zároveň i největším živočichem na Zemi, který stál na naprostém vrcholu potravního řetězce.

Basilosaurus byl na samém vrcholu potravního řetězce.Basilosaurus byl na samém vrcholu potravního řetězce.Zdroj: SciePro / Shutterstock.com

Král ještěrů byl ryba!

V žaludku této „velryby“ bylo nalezeno spousty ryb a dalších velryb, což jen dokazuje, že basilosaurus byl špičkovým lovcem, který se nebál ani obrovské kořisti a bez problému slupl i velrybu.

Tento monstrózní tvor, který před miliony let brázdil oceány, nevypadal ale ani trochu jako velryba. Jeho tělo bylo šlachovité a spíše hadovité, o čemž svědčí i jeho název. Basilosaurus totiž v překladu znamená „král ještěrů“. I tak se ale ve skutečnosti jednalo o předka moderních velryb, který vyhynul díky klimatické změně přibližně před šestatřiceti miliony let, tedy krátce před začátkem oligocénu.

Jak by to vypadalo, kdyby nevyhynul? O tom hovoří toto video:

Zdroj: Youtube
 

Král ještěrů se živil velrybami

Kosterní pozůstatky basilosaura byly podrobeny analýze, která zjistila, že se tento obávaný predátor živil jinými velrybami. Zpočátku to vědci nevěděli, a i když jeho zuby označili za zuby dravce, domnívali se, že se živil jen velkými rybami. Pak však v roce 2010 vykopali 15 metrů dlouhý exemplář tohoto tvora. Až to byl důkaz, že jeho žebra a obratle byly proloženy jinými kostmi, zejména však kostmi jiného dávného druhu velryb -  Dorudon atrox. Tyto pozůstatky byly nalezeny v tělní dutině basilosaura, což naznačuje, že je pozřel jako kořist. Obrovská velryba tedy byla schopna zasadila zabijácký smrtící úder a na zbytcích těchto velryb rozhodně neparazitovala. To řadí basilosaura k vrcholovým predátorům, který svou kořist požíral zaživa.

Dodnes však existují vědci, kteří věří, že megalodon přežil změnou svého životního stylu a nyní žije v hlubinách oceánu...

Jak vypadal pravěký bílý žralok: Monstrum s obří tlamou, před nímž nebylo úniku

Jak basilosaurus vypadal?

Basilosaurus měl, jak jsme již řekli, neobvykle štíhlé úhořovité tělo. Nebyl to ani žádný macek, protože i když dosahoval délky téměř dvaceti metrů, vážil jen kolem pěti až deseti tun. O jeho způsobu pohybu není známo mnoho, snad se pohyboval jako úhoř vlnivými pohyby, navíc blízko vodní hladiny.

Kdyby to ale byla pravda, měl by s ostatními kytovci, k nimž je řazen, jen pramálo společného, přitom jej však vědci zařadili coby nejbližšího příbuzného dnešní kosatky. I když kosatky sice dorůstají jen asi poloviny délky basilosaura, i ony požírají jiné velryby. Zatímco kosatky ale loví ve skupinách, protože tak jsou schopni ulovit i mnohem větší kořist, jíž jsou klidně i vorvani, basilosaurus byl nejspíše samotář. S ostatními basilosaury se scházel pouze při páření nebo když se matka starala o mláďata. Přes jejich obří rozměry ale měli basilosauři velmi malý mozek, takže nebyli schopni sociálního chování, které je charakteristické pro moderní velryby. 

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Potrava a konstrukce basilosaura

Basilosauři se živili samozřejmě nejen jinými velrybami, ale zcela běžně i sirénami, želvami a dalšími menšími kytovci, dokonce i menšími žraloky. Nasytit takového obra navíc vyžadovalo spoustu potravy, jíž hledal v mělkých vodách a využíval k tomu zrak a sluch, jež měl velmi dobře vyvinuté.

Basilosaurus dýchal vzduch, takže se musel pravidelně vynořovat, jako ostatní velryby, ale neměl výdechové otvory, takže musel hlavu vystrčit nad vodní hladinu a zhluboka dýchat nozdrami.

Pinterest

 Basilosauři byli hojně rozšířeni po celé Zemi a jejich fosilie byly nalezeny od Severní Ameriky, Alabamy, přes Egypt až do Pákistánu nebo Jordásnka. Ač byly kosterní pozůstatky basilosaura zprvu považovány za kosti Zeuglodona („jařmový zub“), slavný anglický přírodovědec Richard Owen později dokázal, že se jedná ve skutečnosti o velrybu. Na závěr ještě jedna zajímavost – i přes obří rozměry a vrchol potravního řetězce nebyl basilosaurus ani králem velryb, jelikož pozdější kytovci byli mnohem mohutnější, jako například obří kosatka Leviathan, která žila v období miocénu a vážila až 50 tun. 

Zdroje:

es.wikipedia.orgwww.thoughtco.comwww.independent.co.uk