Rozkaz zněl jasně, film se musel upravit. První díl tak prošel cenzurou, aby mohl vůbec spatřit světlo světa. Nakonec byl před 42 lety povolen a mohl se promítat.

Zrodila se hvězda

Hlavním hrdinou je student gymnázia Štěpán Šafránek, kterého si zahrál Pavel Kříž. Tato role se pro kariéru mladého herce z Brna stala zcela zásadní. Film tehdy odstartoval celou sérii, která nakonec měla 6 dílů.

„Nikdy jsem si nemyslel, že bych se mohl stát skutečným hercem,“ svěřil se Kříž. „Díky Básníkům se mi od základu změnil život. Při mém úplně prvním natáčení jsem si připadal jako na jiné planetě.“ 

Stal se tehdy přes noc idolem dívčích srdcí, a zároveň jedním z nejoblíbenějších českých herců vůbec. Následovaly další významné role, a zanedlouho i pokračování básníků.

Lesní panna

Štěpán a jeho kamarád Kendy, kterého ztvárnil David Matásek, by se měli věnovat přípravám na maturitu. Místo toho ale skončí na koberečku v ředitelně kvůli skandální písni. 

Ředitelka jim jako odčinění navrhne, ať si připraví divadelní představení, když mají tak tvůrčího ducha. Mladíci si vyberou Tylovu Lesní pannu.

Představení ale pojmou po svém, a tak se rozjíždí neovladatelný vlak, který míří přímo proti zdi. Nostalgický snímek popisuje touhy mladých mužů, lásku a vášeň.

Nevhodné básně

V roce 1982 autoři vyvolali svým výtvorem pozdvižení. Úřady pobouřil snímek s milostnou tématikou natolik, že ho chtěly zakázat. Byl prohlášen za nebezpečný, kvůli nevhodnému zesměšňování společnosti a škodlivému podněcování mládeže.

Údajně přišel tenkrát člen rady Milan Lajčiak pozdě na schvalovací projekci filmu. Navíc na ní usnul, a tak celý film prospal. Když se probudil, nechal se slyšet, že je mu z filmu nevolno a že hanobí společnost. Prý ho nemůže pustit do kin.

Dušan Klein nakonec vystřihl pasáže, které tenkrát úředníkům vadily. Jednalo se o dvě básně, které složil MUDr. Pecháček na objednávku Štěpána Šafránka.

Závadné byly prý rýmy opilých studentů: „Dejme si nalít ještě sklenku, nač hned spoléhat na myšlenku. Nám stačí stárnout, budem vlivní, senilní a neomylní.“ a „Chcete se upsat humoru? Nemiřte nikdy nahoru. Nakukujte jen s povzdálí, kde rozdávají metály.“

Po půl roce mohl být konečně snímek uvedený do českých kin. Bylo ale tehdy zakázáno veškeré propagování filmu. Navzdory tomu měli básníci návštěvnost přes 1,6 milionu diváků.

Tím vytřeli všem zrak, a začalo se plánovat natáčení jejich pokračování. S každým dílem hlavní hrdinové stárli a přinášeli na filmové plátno průběžně etapy svých životů.

Jak básníci čekají na zázrak

Následovaly další díly Jak básníci přicházejí o iluze (1984), Jak básníkům chutná život (1987), Konec básníků v Čechách (1993), Jak básníci neztrácejí naději (2004) a Jak básníci čekají na zázrak (2016).

Zdroje: https://ct24.ceskatelevize.cz, www.csfd.cz,