Pekelná ústa neustále pracují a rozvírají se, což vyvolává obavy a fascinaci vědců i místních obyvatel. Dramatický růst kráteru a jeho jedinečné rysy přitahují pozornost z celého světa.
Počátky kráteru sahají do 60. let 20. století, kdy vznikl v důsledku lidské činnosti, především těžby dřeva a následné degradace věčně zmrzlé půdy, permafrostu. Oblast, původně malá prohlubeň, se začala rychle zvětšovat, když začal rozmrzat permafrost pod ní. Postupem času se vlivem tání půda propadla a vznikl rozsáhlý kráter Batagajka, který vidíme dnes.
Kráter měří přibližně 1 km na délku, 800 m na šířku a dosahuje hloubky až 100 m. Je na něj skutečně impozantní pohled, jak vidíme ve videu:
Ústa polykají vše kolem
Obzvláště zajímavé je, že se zde odhalují různé vrstvy půdy a věčně zmrzlé půdy, které se zde zachovaly po tisíce let. Vědci tyto vrstvy považují za jedinečný archiv minulého klimatu a ekosystémů, který poskytuje cenné poznatky o historii Země.
Na druhou stranu ale rozšiřování kráteru Batagaika představuje potenciální hrozbu pro okolí. Jak se kráter zvětšuje, pohlcuje stromy, vegetaci, a dokonce i celé svahy okolních kopců, čímž dramaticky mění krajinu.
Vědci odhadují, že rychlost rozšiřování je přibližně 10 metrů za rok, což je vzhledem k potenciálním dopadům na křehký ekosystém věčně zmrzlé půdy důvod k obavám.
Co nám hrozí při porušení tohoto ekosystému?
Vědci kráter aktivně zkoumají, aby lépe porozuměli jeho vzniku, vývoji a možným následkům. Odkryté vrstvy sedimentů nabízejí cenné informace o minulých podmínkách prostředí a zákonitostech klimatických změn. Kromě toho lokalita poskytuje příležitost ke studiu dynamiky degradace permafrostu, která je v souvislosti s globálním oteplováním stále důležitější.
V současné době probíhají snahy o sledování rozšiřování kráteru Batagaika a jeho možného dopadu na okolní oblasti. Vědci doufají, že studiem geologického útvaru mohou hlouběji porozumět historii Země a získat poznatky o budoucích důsledcích klimatických změn.
Kráter Batagaika slouží jako připomínka složitého vztahu mezi lidskou činností, změnou klimatu a křehkou rovnováhou zemských ekosystémů.