Otec byl odjakživa násilník. Když Ersilie žila, týral ji. Stejným způsobem se vyřádil na Antonině, Giacomovi i nejmladším Bernardovi. Jedinou Beatrice opakovaně znásilňoval. Za incest nebyl nikdy uvězněn, to jeho šlechtický status a konexe s papežem. Sice se ocitl ve vězení za malé prohřešky, ale během několika dní byl vždy propuštěn.


Děvčata se po návratu domů třásla strachy. Ačkoliv mohly nalézt pochopení u jeho nové manželky, zdálo se, jako by otcovo násilí ze strachu ignorovala. Beatrice znovu znásilnil. Ale tentokrát to mladá dívka nenechala jenom tak.

Spoustu lidí v Říme vědělo, jaký Francesco pod nánosem šlechtična ve skutečnosti je, a Beatrice se toho snažila využít. Obrátila se k patřičným úřadům a vylíčila svou situaci. Nikdo však nehnul ani prstem a dívku poslali pryč.


Že ho dcera nahlásila se dostalo až k Francescovi, který si to s Beatrice vyřídil. Tehdy se poprvé Lucrezia postavila na stranu své nevlastní dcery a otec je obě poslal do rodinného hradu La Petrella del Salto. Mělo je to umlčet, podnítilo to však spiknutí.

Zaslepený papež


Všichni čtyři sourozenci společně s Lucrezií zosnovali plán na vraždu tyranského hraběte. Počkali, až se Francesco objevil na hradě, přesvědčili dva vazaly, aby jim ho pomohli omámit, poté ho kladivem umlátili k smrti a shodili z balkonu do řeky, aby to vypadalo jako nehoda.


Bohužel tomu nikdo nevěřil. Lidé si začali jeho absence všímat. Papež vyslal strážníky do hradu, kde bylo objeveno jeho umlácené tělo. Jeden z vazalů, údajně Beatricin milenec, byl umučen k smrti, ale nic neprozradil. Druhý byl na příkaz rodinného příslušníka raději zabit. Sourozenci a Lucrezia byli i tak za vraždu hraběte Francesca odsouzeni k smrti.

Obyčejným lidem se papežovo rozhodnutí nelíbilo a spolu s obviněními se mu snažili vysvětlit, proč k vraždě vůbec došlo. Ten jejich nářky odmítal poslouchat, už bylo rozhodnuto. Ve skutečnosti se bál, že by osvobození vrahů mohlo napáchat víc škody než užitku, že by tím vraždy v rodinách znormalizoval.

Odkaz přežívá do dnešní doby


K večeru 11. září 1559 přivedli strážníci pětici odsouzených k smrti na vyvýšenou plošinu určenou k popravám. Prvním popraveným se stal Giacomo - jeho hlavu roztříštili palicí a tělo rozčtvrtili. Následovala Lucrezie s Beatrice. Oběma popravčí usekl hlavy. Nejmladší Bernardo byl popravy ušetřen, musel se však dívat, jak jeho příbuzní umírají.

Beatrice se ještě téhož dne stala symbolem Římanů a odporu proti arogantní aristokracii. Umělci ji zvěčňovali na svých obrazech, vytesávali ji do mramoru, psali o ní hry a filmem přitáhli k jejímu smutnému, léč statečnému příběhu miliony diváků.