V březnu roku 1495 pochodoval Kolumbus se svým bratrem Bartolomějem do vnitrozemí spolu s 200 muži, 20 jezdci a 20 španělskými mastiny, aby svedli bitvu s nepoddajnými domorodci. Síly vedl španělský dobyvatel Alonso de Ojeda, který měl zkušenost s nasazením psů z válek proti Maurům.
Psi byli nejprve drženi stranou a jen přihlíželi, jak se jejich páni vrhají do boje. To je náležitě rozzuřilo, takže když byli konečně puštěni ze řetězů, vrhali se na Indiány jak dravé šelmy. Prokousali jim hrdla i břicha a následně je roztrhali na kusy.
Obávané živé zbraně
Španělé po tomto "úspěchu" dovezli do Ameriky stovky až tisíce psů. Nejoblíbenějším plemenem byl právě mohutně stavěný španělský mastin, jehož hmotnost dosahovala 90 až 100 kg a jehož masivní čelisti snadno rozdrtily lidské kosti.
V rukou mírumilovného pána je ovšem mastin milujícím mazlíčkem. Video z chovné stanice vás zaručeně rozněžní:
Jeden z mustinů dovezených na nový kontinent se dokonce zapsal do dějin. Říkalo se mu Becerrillo, což v překladu znamená "Býček". Jeho pánem byl ambiciózní conquistador Juan Ponce de León, který k americkým břehům připlul v roce 1508 a stal se guvernérem nově vznikajícího Portorika.
Z věrného psa vychoval mocnou a účinnou zbraň. Becerrillo uměl rozlišovat mezi Španělem a domorodcem a dokázal vystopovat uprchlé otroky. Soudobý historik Bartoloměj de las Casas o něm napsal: "Becerrillo útočil na nepřátele s hrozivou zuřivostí a chránil své blízké s obrovskou odvahou. Domorodí lidé se více obávali deseti vojáků s Becerrillem než stovky ozbrojenců bez psa."
Psi často vykonali krvavou práci za své pány.
Nevinný zabiják
V roce 1512 Juan Ponce de León odjel hledat poklady na ostrov Bimini a psa ponechal v péči svých nejbližších mužů. Ti mu za to byli brzy velmi vděční. Becerrillo je totiž jedné noci štěkotem upozornil na nečekaný útok Indiánů, a navíc třicítku útočníků i osobně zardousil.
O dva roky později byl však jeden z jeho nových pánů zajat a donucen nastoupit na indiánskou pramici. Oddaný Becerrillo skočil do vody a plaval za ním, přičemž se stal snadným terčem pro indiánské šípy. Španělé pak jeho tělo vytáhli v moře a v tichosti pohřbili. Plakali prý pro něj více než pro své padlé druhy.
Ačkoli jsou dnes zvěrstva páchaná dobyvateli na Indiánech všeobecně odsuzována a neexistuje pro ně omluva, Becerrillo zůstává pro historiky hrdinou. Na rozdíl od svých lidských pánů totiž za své hrůzné skutky nenesl odpovědnost. Plnil rozkazy a bránil své blízké - zkrátka jako pes.
