Bedřich Smetana se narodil 3. března 1824 do rodiny pivovarníků. Pivo a podnikání ho však nelákalo. Už od raného dětství tíhl k hudbě. Působil jako klavírista, dirigent, kapelník, ale i učitel hudby či hudební kritik. Avšak neseděl pouze za klavírem, rád se taky bavil.
Klukovská hra se mu stala osudnou
Bylo mu jedenáct let, když se s kamarády rozhodl, že vyrobí výbušnou láhev. Ta mu však nešťastnou náhodou vybuchla do pravé části obličeje. Zranění nebylo na první pohled vážné, a tak ho kluci ošetřili pouze vodou z rybníka. Jenže za pár dní se rána zanítila a malý Bedřich na dva dny ohluchl. Navíc se zápal rozšířil a vyústíl v částečné zakrnění jedné strany hlavy. Kosmetický problém pak Smetana maskoval hustým plnovousem. (Zdroj: MICHLOVÁ, Marie. Smrt a pohřby slavných, aneb, Poslední cesty osobností našich dějin. Řitka: Čas, 2016. Český čas. ISBN 978-80-7475-168-4.)
Bedřich Smetana počátkem 60. let 19. století
V padesáti totální ztráta sluchu
Bedřich Smetana byl mírné, tolerantní a laskavé povahy. Během deseti let však ztratil tři děti, ženu a měl problém sehnat práci. Neprošel výběrovým řízením na post ředitele Pražské konzervatoře, neuspěl se žádostí o rakouské umělecké stipendium a navíc ho nechtěli v Prozatímním divadle. Ve svých 38 letech se potýkal s finančními problémy a poprvé se u něj projevily sluchové halucinace. Slyšel duet mužských hlasů a zvuk varhan v hlomozu jedoucího vlaku. Následně se stupňovalo hučení v uších a sluchové obtíže. Definitivně ohluchl ve svých padesáti letech.
Přidalo se pomatení
Hrobové ticho ale skladatelovi dopřáno nebylo. Na každém kroku ho provázely různé šumy, pískot a již zmíněné hlasy v hlavě. Bedřich Smetana upadal do deprese, trápila ho špatná ekonomická situace rodiny, neschopnost lékařů vyléčit ho nebo mu alespoň ulevit od bolesti.
Začal zapomínat, ztrácel věci a nedokázal smysluplně psát. Od roku 1882 opakovaně a přesvědčivě popisoval návštěvy neexistujících osob ve své místnosti, dělal si nesrozumitelné poznámky, psal dopisy Mozartovi a Beethovenovi, často padal, byl dezorientovaný, ničil nábytek, vybavení i svou vlastní práci a ohrožoval rodinu pistolí. Také nedokázal pořádně artikulovat a míchal češtinu s němčinou.
Hrob Bedřicha Smetany
Devět Smetanových diagnóz
V posledním roce života ztratil absolutně schopnost kontroly a sebe péče. Stal se nepředvídatelným a nebezpečným. 22. dubna 1884 ho rodinný lékař odeslal do Psychiatrické nemocnice, kde 12. května umírá.
Smetana trpěl dohromady devíti diagnózami, které jsou podle českého psychiatra Cyrila Höschla jasným důkazem, že onemocněl syfilidou. Dokazují to i laboratorní výsledky ze vzorků kostí a tkání, jež byly odebrány při exhumaci roku 1987.
Lékařské záznamy o Smetanově smrti se totiž nedochovaly. Byly odcizeny a nikdy se nenašly. Stejně jako skladatelův mozek, jež byl schovaný před nacisty v soukromí a poté putoval od lékaře k lékaři. Poslední stopou byl neurohistolog Vladimír Haškovic, kterého však zatkla komunistická tajná policie a Smetanův mozek mu zabavila. (Zdroj: www.hoschl.cz)
