Lavrentij Berija: Strašná krutost Stalinova poskoka jej dovedla až na popraviště

20. prosinec 2019 četba na 2 minuty
Lavrentij Pavlovič Berija

Lavrentij Pavlovič Berija

Foto: winto

Děsiví diktátoři mají ze zákonitosti stejně krutou “pravou ruku“. Adolf Hitler měl Heinricha Himmlera a jeho sovětský protějšek Josif Vissarionovič Stalin zase Lavrentije Beriju. Beria si liboval ve špionáži, vraždění a znásilňování. A přestože Stalina miloval, po jeho smrti se veřejně odsoudil. Popravě se ale nevyhnul.

Narodil se v Suchumi roku 1899. Z chudých poměrů se špionáží vypracoval na jednoho z nejnebezpečnějších mužů druhé světové války; začalo to v Ázerbájdžánu, když se přidal k bolševikům a donášel k nim tajné informace, a svým talentem se dostal do Gruzie, kde potlačil povstání a jako výhrůžku před dalším pokusem nechal popravit 10 000 lidí.


Roku 1926 získal novou pozici – stal se šéfem gruzínské OGPU, což si Beria krutě užíval. Sabotoval každého, kdo se mu pokusil vzepřít a poštvat lidi proti Moskvě. Cestou na post nejmocnějšího muže Gruzie získal tolik kompromitujícího materiálu, že se mu nikdo neodvážil postavit do cesty.

Stalinovi se jeho vražedné techniky líbili. Částečně. Beria na důkaz svého oddání k sovětskému vůdci plánoval vraždu maršála Žukova, což mu Stalin zakázal. Beria ale vzal pod svá křídla a i přes úlisné chování mu v roce 1938 nabídl významnou pozici šéfa sovětské tajné služby NKVD. 


Bylo to na začátku druhé světové války, kdy se SSSR připojilo k nacistům a společně okupovali Polsko. Kolem 15 000 zajatých polských důstojníků se Beria rozhodl nechat popravit a Stalinovi to odůvodnil tím, že by jinak očernili komunismus. Krutost mu kolovala v krvi tak silně, že k odsouzeným na smrt vybral ještě dalších 10 tisíc lidí z polské inteligence. Dnes se hromadné popravě říká Katyňský masakr a stála za pádem nedotknutelného Beriji.


Stalin s tak zlověstným činem neměl problém, sám ho schválil. Potíž nastala po jeho smrti. Beria se viděl jako jeho nástupce a začal se od mrtvého diktátora distancovat. Stalina a jeho činy, které na všech frontách zapříčinily ohromné ztráty, odsoudil a navrhl rehabilitaci obětí, jen aby získal sympatie. Nakonec nad ním zvítězil Nikita Chruščov, který s Beriou od začátku nesympatizoval. Dále v něm však viděl hrozbu, a tak se ho rozhodl jednou provždy odstranit jeho vlastní zbraní – vymyšleným soudním procesem. Během sehraného divadélka pro oko veřejnosti ho kromě opravdových činů obvinil i ze špionáže, která se nikdy nestala. Beria byl odsouzen k smrti a 23. prosince 1953 ho popravili zastřelením.

Akční letáky