Její příběh, a především nález zařadil francouzské Lurdy mezi přední poutní místa věřících. Nachází se zde léčivý pramen, který má uzdravit každého nemocného. Příběh malé chudé holčičky začíná v roce 1844 a nekončí ani 140 let po její smrti.

Zjevení Panny Marie

Měla šest mladších sourozenců. Rodiče byli obyčejnými farmáři a často si jen tak tak vystačili s jídlem. Bernadette byla navíc nemocná, trpěla astmatem, na které se později nabalily další choroby. Od dětství pomáhala rodičům s prací i svými sourozenci, a kvůli tomu nikdy nezakusila školní docházku.

Byla přátelská a ráda se obklopovala kamarády, byť většina z nich nepatřila k té nejnižší třídě a mohla si dovolit školní docházku. Osudného data 11. února 1858 se s přítelkyněmi vydala pro dříví, aby mohli doma zatopit. Zatímco její kamarádky sbíraly u řeky Gavy, Bernadette se zašantročila kousek dál a dostala se k jeskyni Massabielle. A tam to uslyšela.

Podivné šramocení se proměnilo na jasné světlo, ve výklenku se jí zjevila velká silueta ženy, měla na sobě dlouhé bílé roucho a v ruce třímala růženec. Mladičké dívce místo svého jména sdělila, že je Neposkvrněné početí (místním dialektem Què soy l'immaculada councepciou). Bernadette byla věřící, a proto okamžitě poznala, že se jedná o Pannu Marii. Než se výjev rozplynul, Bernadette s křikem běžela k řece, prozradila přítelkyním, čeho se stala svědkem, a společně utekly pryč.

Trvalo tři dny, než se Bernadette odhodlala k jeskyni vrátit, aby zjistila, zda zjevení Panny Marie bylo opravdové, nebo pouhé blouznění. S sebou pozvala tytéž přítelkyně, a vydaly se k Massabielle. Panna Marie se znovu zjevila a přikývla na Bernadette, aby šla blíž. A zatímco Bernadette naléhala na kamarádky a dožadovala se jejich svědectví, ty nic neviděly.

Zázračný pramen vyléčil slepce

Příběh o jejím vidění se rozšířil do celých Lurd. Bernadette místo navštěvovala a modlila se k postavě v doprovodu desítek, a později stovek a tisíců zvědavců, nikdo však nikdy nedosvědčil, že by viděl cokoliv neobyčejného. Při posledním vidění 25. února téhož roku Marie Bernadettě řekla, že se poblíž nachází zázračný pramen. Dívka spěšně utíkala k místu, poklekla na všechny čtyři a začala se hrabat v zemi. Lidé ji měli za blázna, když však z místa začala vyvěrat voda, jejich pochyby a posměšky byly rázem pryč.

Jedním z prvních "zázračně vyléčených" byl jistý slepec, který si vodou opláchl oči a prozřel. Od této chvíle se z Lurd stalo poutní místo nemocných, toužících po zázračném zotavení. Za celou dobu se údajně uzdravilo 7200 lidí, a to jak z těžkých nemocí, tak i obyčejného nachlazení.

Pramen vyzkoušela i sama Bernadette trpící na astma a choleru. Jí samotné to ovšem nepomohlo. Panna Marie se naposled dívce zjevila 16. července a řekla jí, ať na místě vystaví kostel. Její požadavek obyvatelé města splnili.

Sama Berndatte vstoupila po tomto zážitku do kláštera a stala se členkou řádu Milosrdných sester kostela sv. Gildarda v Nevers. Přijala řeholní jméno Maria Bernarda a začala se samovzdělávat - naučila se číst a psát a pomáhala nemocným.

Jí samotné pramen nikdy nepomohl

Několik let před smrtí těžce onemocněla. Astma se jí plně rozvinulo a k němu se přidala i tuberkulóza, rakovina a revmatismus. Pramen ji i po několika dalších pokusech neuzdravil. Zemřela 16. dubna 1879 ve věku 35 let.

Město Nevers, kde je pochována, stejně jako Pramen, jsou dvě nejnavštěvovanější poutní místa věřících ve Francii. Její tělo bylo v průběhu let třikrát exhumováno, a to v roce 1909, 1919 a 1925. Kromě rozpadlých šatů a rezavého prstenu na ruce bylo tělo Marie Bernadetty neporušené zubem času.

Blahořečena byla 14. června 1925, svatořečena 8. prosince 1933. Dodnes můžou lidé její téměř netknuté tělo navštívit v Kapli sv. Bernadetty v Nevers. Nad tímto nevysvětlitelným jevem kroutí hlavou i vědci. Jak je možné, že tělo nepodléhá rozkladu, přetože bylo balzamováno pouze voskem? Přes několikerá zkumání se dosud tuto záhadu nepodařilo objasnit.