Jak bojovali Berserkové, elitní vojsko Vikingů. Jejich krutost neznala mezí

Berserkové byli zuřiví a děsiví.

Berserkové byli zuřiví a děsiví.

Foto: Profimedia.cz

Věřili, že jakmile se oblečou do kůže uloveného medvěda nebo vlka, získají jeho sílu. Berserkové neboli Pohanští vlci byli zvláštní skupinou nebezpečných vikinských válečníků vyznávající kult boha Ódina. Proslavili se svou agresivitou a neporazitelností.

V severské mytologii je Ódin bohem smrti, války, extáze a šamanských kouzel. Berserkové jím byli doslova posedlí. Věřili, že díky svým bojovým schopnostem usednou po své smrti po jeho boku. Byli bratrstvem profesionálních válečníků, kteří cestovali a sloužili různým náčelníkům. Od obyčejných žoldnéřů se lišili tím, že byli neuvěřitelně krutí. Nebáli se žádného nepřítele a ani bolesti.

Vikinské bojovnice nebyly výjimkou.

Obávaný vikinský vůdce „Drtič lebek“ byl pravděpodobně žena, míní vědci

Byli považováni za elitní jednotku, jež stála v čele armády. Jejich úkolem bylo zahájit útok a chránit těžkou pěchotu za sebou. Dále také operovali v menších skupinkách, většinou po dvanácti a útočili nezávisle. V námořních bitvách byli na přídi a vedli vojáky.

Berserkové

Nejstarší písemné zmínky o berserkech pocházejí z římských spisů z prvního století našeho letopočtu. Historik Tacitus ve své knize Germania popisuje „fantastické elitní válečníky mezi německými kmeny v severní Evropě". Východořímský historik Prokopios píše o „divokých a nebojácných mužích, kteří šli do bitvy téměř nazí, oblečeni pouze do bederních roušek. Nenosili ani helmu, ani žádnou ochranu, kromě lehké štítu." Zastrašovali svými odhalenými jizvami a zanedbaným vzhledem. Pravděpodobně pocházeli z dnešního Dánska a Norska.

I normální bitva vypadala krutě.I normální bitva vypadala krutě.Zdroj: Profimedia.cz

Často se o nich mluví i v severských legendách. „Byli bez brnění, šílení jako psi a vlci. Kousali do svých štítů. Byli silní jako medvědi nebo voli. Zabili všechny, bez výjimky. Tomu se říká běsnění," popisoval hrůzy ze šestého století autor Ságy o Vølsunzích.

Vikinský set nástrojů byl nalezen v dánské pevnosti před šesti lety.

Vědci objevili vikinskou skříňku s neobvyklými předměty. Jejich účel je nejasný

Dobové prameny však také uvádějí, že těsně před bitvou měli válečníci zimnici, drkotali jim zuby, poté zrudli a nastoupil u nich zuřivý amok. Během něhož se každá pláň přeměnila v krvavou řeku. Pokud byl střet s nepřítelem odložen, dokázali se berserkové pobít i mezi sebou. Přeživší pak byli po válce několik dní doslova nepoužitelní. Jen leželi a spali.

Zdrogování a zhypnotizovaní Vikingové

V roce 1784 přišel kněz jménem Ödmann s teorií, že typická krvelačnost berserků byla způsobena konzumací muchomůrek. Podle etnobotanika Karstena Fatura ale byli válečníci spíše pod vlivem Blínu černého. „Jednoletá až dvouletá jedovatá rostlina z čeledi lilkovitých navozuje hněv, zvýšenou sílu, otupuje pocit bolesti, ale také snižuje úroveň lidskosti," říká Fatur. Jakmile lektvar přestane působit, konzument je zcela vyčerpaný.

Legendární zběsilost však mohla nastat i bez drog. Někteří odborníci předpokládají, že byla navozena díky rituálům prováděným před bitvou. Jejich prostřednictvím se válečníci dostali do hypnotického transu, tzv. psychomotorického automatismu, jež se ve forenzní psychiatrii popisuje jako „snížená odpovědnost“. Ztratili tak vědomou kontrolu nad svými činy. Lidé v tomto stavu si neuvědomují své okolí a bolest, postrádají kritické myšlení a sociální zábrany. Poté následuje emoční katarze v podobě únavy a vyčerpání.

Zdroj: Youtube

Éra berserků skončila s nástupem křesťanství. V roce 1123 byl vypsán zákon, který nařizoval, že každý vikinský válečník, jež vykazuje stav šílenství, bude z bitvy vyloučen a poslán na tři roky do vyhnanství.

Zdroj:

www.historyextra.com, www.stoplusjednicka.cz, www.plus7dni.pluska.sk