Berserkové jsou často zmiňováni v ságách, skaldských básních a další středověké literatuře. Ve všech příbězích jsou popsáni jako „šílení elitní bojovníci evropského severu". Jako první se o nich zmínil římský historik Tacitus, který v prvním století našeho letopočtu napsal, že jsou imunní vůči ohni, kovu a necítí bolest. Kronikář Prokopios o pět století později zaznamenal, že šli do boje téměř nazí, oblečeni pouze do bederních roušek. Dávali tak najevo, že je jim jedno, zda se zraní. Nenosili ani helmu a k ochraně používali pouze lehký štít.

Severské příběhy se zmiňují, že byli najímání jako osobní ochranka a vojáci do bitev. „Vlčí pohané vyli a železné zbraně se třásly," píše skaldský básník Torbjørn Hornklov se svém díle z 9. století Haraldskvadet. Další legendy vyprávějí, že v bitvě u Stamford Bridge dokázal jeden berserker zabít přes 40 Anglosasů.

Berserkové

Berserkové dobové spisovatele zaujali nejen svými bojovými schopnostmi, ale především svým podivnýcm chováním. Před střetem prý měli zimnici, drkotaly jim zuby, pak najednou zrudli a začali kousat do svých štítů. Následně se jim u úst objevila pěna a nastoupil zuřivý amok. Útočili na balvany a stromy a dokonce se navzájem zabíjeli. Jakmile bitva skončila, muži několik dní leželi zcela fyzicky a psychicky vyčerpaní.

Ságy popisují, že v námořních střetech byli obvykle umístěni na přídi lodi. V bitvě u Hafrsfjordu vystupovali jako úderné jednotky. Často stáli před obrovskou přesilou. To však jejich zběsilé chování nezastavilo, právě naopak. Sekali mečem do všech stran tak dlouho, dokud nebyli sami poraženi nebo se nebrodili v krvi svých nepřátel.

Zdrogovaní válečníci

Už v roce 1784 přišel kněz jménem Ödmann s teorií, že ona agresivita byla způsobena konzumací muchomůrek červených. Svou teorii založil na zprávách o sibiřských šamanech, kteří prý po užití drogy zažívali podobné stavy.

Etnobotanik Karsten Fatur ale tvrdí, že neklid vojáků, otupení bolesti a následná vyčerpanost byla navozena blínem černým. „Tato rostlina z čeledi lilkovitých obsahuje několik toxických látek ze skupiny alkaloidů, jako hyoscyamin a skopolamin. Ty způsobují halucinace, tlumí bolest, uvolňují mysl, ale také zvyšují teplotu. Proto berserkové bojovali téměř nazí," říká vědec.

Rostlina zároveň snižuje krevní tlak a rány proto méně krvácejí. Pověstné zakousnutí do štítu mohlo tlumit nepříjemné drkotání zubů. Jakmile lektvar přestává působit, konzument pociťuje únavu a vyčerpanost.

Zdroj: Youtube

To, že se tato rostlina ve středověké Skandinávii hojně používala, dosvědčují archeologické vykopávky, při nichž byly objeveny sáčky se semínky. Sloužila k léčebným i magickým účelům. Byla součástí různých mastí a dokonce se přidávala i do piva.

Zdroj:

www.historyextra.com, www.stoplusjednicka.cz, www.en.wikipedia.org