Zdroj: shutterstock.com
Masakr v Beslanu v první školní den: Za politické rozepře zaplatily nevinné děti
Tento rok uběhne 17 let od jedné z nejhorších tragédií v moderních dějinách. Stala se první školní den roku 2004 v ruském městečku Beslan. V místní škole se v ten den shromáždilo přes 1200 lidí, mezi kterými byly hlavně děti a jejich rodiče.
Toho využili čečenští islámští extrémisté, kteří budovu obsadili a žádali o nezávislost svého území. Masakr se táhl přes tři dny, kdy děti a rodiče umírali na příšerné horko a dehydrataci.
1.září vtrhla do školy maskovaná skupina teroristů. Byli mezi nimi jak ozbrojení muži tak ženy, všichni doslova pokryti bombovými pásy. Překvapili na 1200 lidí, kteří právě sledovali konec oslavy začátku školního roku. Varovnou střelbou se je snažili namačkat do tělocvičny, což se jim podařilo. Jakýkoli odpor byl odměněn kulkou do zátylku. Nebrali ohled ani na zcela vystrašené a šokované děti. Rukojmím byly zabaveny telefony a přikázáno mluvit rusky.
Zdroj: shutterstock.com
Teroristé byli oproti přivolané pomoci v převaze. Drželi vysoký počet rukojmích a disponovali obrovským množstvím výbušniny, kterou nainstalovali do tělocvičny a dalších částí školy. Teroristé během několika hodin varovali bezpečnostní složky, že jestli se pokusí zachránit rukojmí, všechny je zabijí nebo odpálí školu. I když žádná z ozbrojeých složek nezasahovala, několik potencionálně nebezpečných lidí bylo teroristy zastřeleno.
Druhý den rukojmím přece jen zasvitla jiskřička naděje na vysvobození. Do školy přijel vyjednávat uznávaný ingušský prezident Ruslan Aušev. Podařilo se mu usmlouvat propuštění 26 matek s těmi nejmenšími dětmi. Některé byly přitom donuceny opustit své další starší děti, které zůstaly v tělocvičně. Prezident Aušev navíc dostal od teroristů kazetu s jejich požadavky. Chtěli, „aby ruský prezident Vladimir Putin zastavil protiteroristickou operaci v Čečensku, což Kreml odmítl. Pak už se jen čekalo na to, co se stane a kdy se to stane,“ uvedl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup. (Zdroj:ct24.ceskatelevize.cz)
Třetí den byl nejkrvavějším dnem celého atentátu. Hned ráno se ze školy ozvaly dvě velké exploze. Spekuluje se, zda atentátníci vědomě odpálili nálože, nebo byla příčinou střelba ruského odstřelovače. Kolem jedné hodiny odpoledne pak přijeli zdravotníci odklidit těla zemřelých, která byla před školou už od prvního dne. Zevnitř budovy se ozvaly další výbuchy, načež se zřítila celá střecha tělocvičny. O půl hodiny později do školy vniklo ruské komando s granátomety, tankovými děly a dalšími těžkými zbraněmi. 160 rukojmích uvízlých pod hromadou suti už však nedokázali zachránit. Nastal chaos, při kterém bylo zabito na 330 rukojmích a přes 800 dalších zraněno.
Dva týdny po atentátu se k odpovědnosti za útok přiznal nebezpečný čečenský velitel Šamil Basajev. Mezi teroristy se nacházeli čečenští muži, etničtí Rusové, Arabové, Ingušové a další, takzvané „černé vdovy“. Sebevražedné atentátnice chtěly pomstít své muže či příbuzné, jež bojovali proti ruským jednotkám a nakonec padli. Právě ony svým sebevražedným činem zapříčinily smrt desítek lidí ještě před masakrem třetího dne.
Zdroj: profimedia.cz
Kromě teroristů byly v následných soudních sporech kritizovány i ruské jednotky, které měly osvobodit zajatce. V dubnu roku 2017 potvrdil Evropský soud pro lidská práva, že i přes dostatečné množství informací Rusko hrozbu atentátu ignorovalo. Kromě toho speciální jednotka, která vtrhla do školy, útočila těžkými zbraněmi, jež notnou měrou přispěly k dalším úmrtím, aniž by jejich použití bylo absolutně nezbytné. (Zdroj:www.securitymagazin.cz)
