Tak se tento obyčejný mladý německý chlapec (který, mimochodem, neměl armádu příliš v lásce) stal a vysloužil si přezdívku "Bestie z Omahy".
Dolní křídlo WN-62 s pomníkem 1. pěší divize
Ne příliš slibná kariéra
Tehdy 20letý Heinrich Severloh byl obyčejný německý chlapec, který navíc neměl rád ani armádu ani válku. Vojenskou službu začal v červnu 1942, kdy mu bylo 19 let. Zprvu byl označován za problémového, protože ho armáda prostě nebavila, dokonce byl pro neposlušnost několikrát potrestán. Když získal hodnost svobodníka, na podzim roku 1943 byl odeslán do poddůstojnické školy, odkud byl odvolán a převelen k 352. pěší divizi v Normandii.
Vraždění v transu
Dne 6. června 1944 byl Severloh přidělen k opěrnému bodu 62. Na pláži Omaha v americkém sektoru vylodění bylo celkem 15 opěrných bodů. Heinrich byl nadporučíkem Frerkingem určen jako kulometník a měl obsluhovat kulomet MG42. V opěrném bodě 62 bylo společně se Severlohem dalších 28 vojáků 716. pěší divize a 12 dělostřelců a pozorovatelů 352. pěší divize. Byli vyzbrojeni dvěma zastaralými polními kanóny, dvěma protitankovými kanóny, dvěma lehkými minomety a několika lehkými kulomety.
Americké útočné jednotky s sebou vezou své vybavení na pláž Utah. V pozadí je vidět přistávací člun.
Opěrné body byly rozesety podél celého normanského pobřeží a obvykle je tvořily 2 až 3 bunkry, několik střeleckých okopů a kulometná hnízda. Každý opěrný bod byl bráněn jednotkou zhruba o 20 až 50 mužích.
Během invaze, která trvala od 6,30 ráno do 15 hodin, vystřílel Severloh ze svého kulometu přes 12 000 ran a dalších 400 ran ze své pušky K-98 v době, kdy kulomet chladl. Byl nucen si desetkrát vyměnit hlaveň kulometu, která byla přehřátá. Celková váha munice, kterou jediný voják použil, dosahovala přes 500 kg.
On sám popisuje své konání tak, že byl v transu, takže si ani nevšiml, že zůstal v boji sám. Vyloďovací čluny, které měl jako na dlani, zasypal palbou pokaždé, když sklopily u pláže své rampy a pěšáci, kteří se v nich nacházeli, se začali brodit na břeh.
Zaznamenal to až proto, že mi nikdo nepřinášel munici. Nejedl, napil, neodpočíval… A když se konečně „probral“, bylo mu zle z toho, co viděl. Z jeho vlastního běsnění. Rozhodl se dát na ústup, protože věděl, že by byl spojenci okamžitě zastřelen. Nakonec došel do vesnice Colleville-sur-Mer, asi 1 km od pláže Omaha a ještě tentýž den zde byl zajat.
Královská námořní komanda připojená k 3. pěší divizi se přesouvají do vnitrozemí z pláže Sword Beach, 6. června 1944
Jeden muž, tisíc mrtvých
Když Američané zjistili, že opěrný bod 62 dostal více než 1000 mrtvých a zraněných, neznali jméno střelce. Proto jej pokřtili jako Bestii z Omahy. Severloh se v zajetí nechtěl ke svému činu přiznat, takže byl nakonec propuštěn a vrátil se do Německa na rodinný statek.
Mlčel až do roku 1988, o jeho činu věděla jen jeho manželka. Tehdy jej ale navštívil novinář, který měl své podezření. A to se potvrdilo a Heinrichovo řádění na pláži v Omaze se stalo veřejnou záležitostí. Veteráni věděli, že voják jen plnil svůj úkol.
Pohled z foxhole z WN-62
Omluva a přátelství
Heinrich začal na stará kolena hledat přeživší veterány z pláže Omaha, a podařilo se mu najít Davida Silvu, jemuž sám způsobil tři střelná poranění. Když se setkali, stali se z nich korespondující přátelé, kteří se i několikrát setkali, naposledy právě v Normandii v roce 2005.
Heinrich Severloh zemřel ve věku 82 let dne 14. ledna 2006 v Lachendorfu a David Silva jeho hrob navštěvoval.
Neobvyklé přátelství je důkazem toho, že i z nepřítele ve válce se může stát lidsky velmi blízký člověk.
Zdroje: rovensky.blog.idnes.cz, www.armyweb.cz, www.youtube.com/bestie z omahy
