Co není dobré, nemůže být krásné. Co je krásné, musí být i dobré. Symboly, které uctíval antický pohled na člověka. Člověk se měl vzdělávat, měl být své obci vzorem v ctnostech a měl pečovat o svoji krásu. A krásou Řekové, posléze i Římané, kteří řeckou civilizaci nahradili, chápali i krásu tělesnou. Vážili si vypracovaných sportovních těl a cestou k nim byl sport, trénink, zápolení a soutěžení. Sportovci – athlétes – pokud zvítězili, byly ve svých obcích považováni za výjimečné na úrovni válečníků. Ten, kdo se účastnil v jednom ze sportů olympijských her a v něm zvítězil, byl hrdinou.
Olympijské hry
Antické Olympijské hry byly pořádány v místech pod bájným vrcholem hory Olympu, na němž prý sídlili řečtí bohové. Hry se konaly každé čtyři roky a měly charakter celořeckého setkání, jehož cílem bylo upevnit řeckou národní identitu. Olympijské hry, v průběhu kterých nesměly být vedeny války a jejich účastníkům byl garantován svobodný průchod i nepřátelskými místy, byly ve starověkém Řecku organizovány od 8. století před Kristem. V polovině 2. století po Kristu byly Římany zcela zakázány.
V čem se soutěžilo?
Hlavními sporty, jejichž účastníci se nazývali atleti, byl pětiboj, hod diskem, skok do dálky, běh, hod oštěpem, zápas a box. Atleti soutěžili zcela nazí. Jednak proto, aby vynikla jejich fyzická krása, jednak proto, aby byl vyloučen jakýkoli způsob podvádění. Vítězové získali vavřínový věnec a nesmrtelnou slávu.
Diskobolos
Římská tradice
Římané řeckým olympijským disciplínám vtiskli více soutěživosti, dravosti, drsnosti i násilí. Od Řeků převzali obdiv ke sportu a vycvičenému, vytrénovanému tělu. Zatímco Řekové ke sportovnímu soutěžení přidávali i soutěžení v duchovních hodnotách, znalostech a vědomostech, Římané byli válečníky a tomu posléze odpovídalo i jejich pojetí sportu. Vybudovali mohutná kolosea a ohromné sportovní ovály, v jejichž arénách pořádali divoké závody koňských spřežení či gladiátorské hry. Římané milovali sledování her, ale účastnit se jich odmítali. To pro ně bylo příliš ponižující. Soubojů se proto účastnili vybraní zajatci či otroci dovezení z jiných zemí.
Olympijská tradice v moderním světě
Přestože v historii proběhlo několik pokusů o oživení antické tradice olympijských her, byly ojedinělé a neúspěšné. Až v roce 1896 se francouzskému historikovi Pierru de Coubertainovi podařilo uspořádat v Paříži setkání podobných nadšenců, byl založený olympijský výbor a uspořádané první novodobé olympijské hry. Postupem času byla klasická atletika obohacena o desítky dalších sportů a kromě letní olympiády se konají soutěže i v zimních sportech.
Jak by obstáli antičtí atleti ve srovnání s dnešními?
Nabízí se otázka, jak by dopadnul souboj antických sportovních hrdinů s těmi dnešními. Byl-li běh považován za královskou disciplínu, pokusme se udělat srovnání. Držitelem titulu „nejrychlejší muž planety“ je v současnosti Usain Bolt, který v srpnu 2009 zaběhl 100 metrovou trať v čase 9, 58 sekundy a dosáhnul tak maximální rychlosti 44,7 km/h. Mohl by s Boltem soupeřit některý z antických vítězů? Pravděpodobně ne!
Stadion ve starověké Olympii
Proč by antičtí atleti prohráli?
Antičtí atleti běhali bosí nebo v sandálech. Dnešní sportovci běhají ve špičkové obuvi, která se vyrábí každému ze sportovců „na tělo“ a firmy k jejich výrobě používají nejmodernější materiály a technologie.
Antičtí atleti běhali po nerovném povrchu. Dnešní sportovci bojují na špičkových stadionech s moderními povrchy. V antice se startovalo ze stoje, falešný „ulitý“ start se trestal úderem holí. Dnes jsou k dispozici startovací bloky, které běžce při startu doslova katapultují.
Přestože i v antice byli „athlétes“ profesionálními sportovci, těžko lze jejich zázemí srovnávat s profesionálními hvězdami dneška.
Řekové i Římané měli sotva ponětí o něčem, čemu se v dnešní době říká „ladění formy“. Tehdy se prostě přišlo a běželo. Něco takového je dnes naprosto vyloučeno.
Usain Bolt a moderní olympijské hry
A přesto je antický ideál neporazitelný
Je zcela jisté, že antičtí sportovci by byli dnes poraženi. Dokonce poraženi i sportovci výrazně horšími než je Bolt. A přesto nám antika vtiskla úctu ke kráse těla i ducha. Bez antických sportovců, umělců, literátů, vědců a filozofů by naše civilizace sotva existovala. Bez odkazu antického sportu by dnes určitě neexistoval ani Bolt. A proto jsou antičtí Řekové a Římané neporazitelní.
Zdroje: www.sportingnews.com, www.malevus.com, www.cs.wikipedia.org
