Němčina, francouzština, latina, řečtina, ale také arabština, čínština nebo ruština. Z těchto a dalších jazyků se do našeho slovníku dostaly výrazy u nichž nás dnes vůbec nenapadne, že nejsou „naše”.

Jedná se například o školu, studenta, doktora, téma, demokracii, náčelníka, vesmír, hřbitov, haléř, plech, talíř, bazén, baterii, garáž, salám, armádu, laso, vědu, podnět či guláš.

Současnost přeje hlavně angličtině. „Je to logické a přirozené,” říká Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český v rozhovoru pro Český rozhlas. „Slyšíme ji v seriálech, čteme ji v knihách, vidíme na sociálních sítích. Jazyk je nám pak blíže, takže z něj přejímáme různé výrazy, které jsou navíc mezinárodní.”

Dalším důvodem hojného používání anglicismů je buď absence českého ekvivalentu nebo zjednodušení komunikace. „Než, abyste něco v češtině opisovali nebo vysvětlovali několika slovy, tak si pomůžete jednoslovným výrazem z cizího jazyka.”

Nejčastěji se k nám nová slova dostávají v průběhu nečekané situace, kdy nám pomáhají zůstat informovaní. Například v době koronaviru jsme běžně užívali výrazy jako sociální distancování, reprodukční číslo nebo pandemie. 

Cizí slova

I přestože je přejímání cizích slov přirozenou součástí vývoje jazyka, klíčové je, aby se v mateřštině používaly správně. 

Pozor bychom si měli dát především na ty výrazy, u nichž již existuje i jejich česká psaná podoba. To platí například o slovech mítink, brífink, lídr, hendikepovaný, butik, mejkap, skener i víkend. Svoji původní psanou podobu si však zanechaly např. leasing, interview, au pair, fair play, design, pizza, image a billboard. Pokud jde o výslovnost, vycházíme z původního jazyka.

V komunikaci se také zaměřte na to, zda cizím slovům opravdu rozumíte a nedošlo tak k nechtěné záměně podobně znějících výrazů.

Kvíz: Cizí slova, která používáme v běžném hovoru. Pokud se splete víc než dvakrát, měli byste se stydět

Zdroje: www.plzen.rozhlas.cz, www,wave.rozhlas.cz, www.lidovky.cz, www.is.muni.cz