Důkazy naznačují, že lidé ve středověku skutečně nespali celou noc. Spánek si dělili na dva úseky.
Ve středověku lidé praktikovali tzv. dvoufázový spánek
Tato praxe vyšla v posledních letech znovu najevo díky výzkumu historika Rogera Ekircha, autora knihy Noc v dobách minulých. "Obě fáze spánku trvaly zhruba stejně dlouho," píše ve zmíněné knize, "přičemž jedinci se probouzeli někdy po půlnoci, než se vrátili k odpočinku."
Již od 21:00 zhruba do půlnoci se ti, kteří měli to štěstí a mohli si je dovolit, vrhali na matrace vycpané slámou nebo hadry, případně peřím, pokud byli bohatí. Důvodem bylo na několik hodin usnout.
Lidé na spodních příčkách společenského žebříčku se museli spokojit s tím, že se uvelebili na vřesu nebo v horším případě na holé zemi. I ti se však, ačkoliv bez přikrývky, oddali spánku.
O několik hodin později se lidé začali probouzet z této první fáze spánku. Noční bdění trvalo obvykle od zhruba půlnoci do jedné hodiny ranní. To podle toho, v kolik hodin šli skutečně spát.
Buzení uprostřed noci pak nebylo iniciováno žádným druhem budíku. Místo toho se probouzení dělo zcela přirozeně, stejně jako ráno. A jak se ukázalo, dvoufázový spánek lidem skutečně prospíval.
Byl mnohem chytřejší než náš
Bdělosti, která následovala, se říkalo "hodinky". Bylo to překvapivě užitečné okno, v němž byli lidé poměrně výkonní. Jak uvádějí záznamy, lidé po probuzení z prvního spánku dělali prakticky cokoli. Za slabé záře Měsíce, hvězd či olejových lamp se věnovali všem běžným úkonům. Přikládali dřevo do ohně, uklízeli či pracovali na tom, co předchozí den nestihli.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Nejvíce ze všeho se však hodinky hodily ke společenskému styku a také k sexu.
První fáze totiž všechny zbavila největšího vyčerpání, a tak se následně zbaveni únavy měli čas věnovat jeden druhému. Interval fyzické intimity byl také vhodný pro početí poměrně velkého počtu potomků.
Druhá fáze spánku pak byla více relaxační. Jakousi přípravou na další den.
Ne všichni spali podle stejného rozvrhu. Čím později šli v noci lidé spát, tím později se po počátečním spánku probouzeli, nebo pokud šli spát po půlnoci, mohli se probudit až za svítání.
Zdroje:
