Záhadná rasa bílých obrů je stále předmětem vědeckých sporů. Nalezli další v USA

Johana Dahlová | 20. 3. 2022

Jeskyně Lovelock v Nevadě je dnes prohlášena za historickou památku a není divu. Množství artefaktů nalezených v jeskyni bylo obrovské. Byly to však pozůstatky bílých obrů, tak jak si vyprávějí američtí domorodci? Příběhy o bílých, rudovlasých obrech nejsou v Americe neobvyklé.

Kdo žil v jeskyni Lovelock?

Jeskyně Lovelock vznikla díky jezeru, které zde bylo v období pliocénu. Během následujících teplejších období jezero ustoupilo a zůstaly po něm jen menší vodní plochy, které dnes známe jako jezero Hubmoldt, Pyramidové a Carsonovo jezero.

Z nálezů v jeskyni poblíž města Lovelock se dozvídáme, že bylo toto místo obýváno lidmi již kolem roku 2580 př.n.l. V jeskyni byly totiž nalezeny mnohé lidské pozůstatky a s nimi i předměty, které užívali. Byli to však obři?

Siduka: Bílí obři s rudými vlasy

Předtím než se stala jeskyně archeologickým nalezištěm na začátku 20. století, místní domorodé kmeny si ústně předávaly příběhy o bílých obrech s rudými vlasy, kteří měli v jeskyních spočívat. Příběh obrů, kterým se říkalo Si-Te-Cah nebo Saiduka, se protínal právě s místním národem Pajutů. Krvelační obři kanibalové útočili i na domorodé kmeny až do té doby, než se proti nim kmeny spojily a zahnaly poslední z obrů až do jeskyně Lovelock. Obři se schovávali a nechtěli vyjí bojovat s obrovskou přesilou po zuby ozbrojených Pajutů. Ti některé udolali šípy a další se jim podařilo upálit přímo v jeskyni.

Nález v jeskyni Lovelock

I když byli později vyprávění Pajutů zapsána, nebyly to archeologové, kdo začal v jeskyni kopat. S pracemi v jeskyni začali totiž dva muži, kteří zde těžili masy guána. Toto přírodní hnojivo bylo dříve velmi ceněné, vyráběl se totiž s jeho pomocí střelný prach. David Pugh a James Hart, kteří těžili vrstvy guána, nacházeli i spoustu artefaktů, ale jejich zájem se upíral zcela jiným směrem. O nálezech se dozvěděl pracovník fakulty antropologie L.L. Loud z univerzity v Kalifornii až v okamžiku, kdy pro velké množství artefaktů skončila v místě těžařská společnost s pracemi. Loud byl do Nevady vyslán, aby zajistil nález. V jeskyni pak pracoval 5 měsíců, během nichž vyzvedl přes deset tisíc pozůstatků a artefaktů.

Bilí obři v Lovelock a jezeře Humboldt

Objev takového množství objektů byl senzací sám o sobě, a navíc se objevily zprávy o kosterních pozůstatcích obrů. Rudovlasá žena měřila 198 cm a muž 244 cm. Přítomnost obrů také dokazoval 38 cm dlouhý sandál.

V nedaleké vyschlé části jezera Humboldt byly o dvacet let později nalezeny další, ještě vyšší mumie, které měřily 259 a 305 cm. Jako by náhodou se žádné tyto mumie nedochovaly.

Kosterní pozůstatky, které jsou vědcům k dispozici dokazují přítomnost lidí s maximální výškou 183 cm. Příběhy o obrech navíc dostávají červenou také od samotných Pajutů. Sarah Winnemucca Hopkinsová, která byla dcerou náčelníka Pajutů, obry nezmiňuje ani v knize „Life Among the Piutes: Their Wrongs and Claims". Tu napsala v roce 1882 podle vyprávění příslušníků kmene. Hopkinsová sice mluví i rudovlasých lidech, kteří byli velmi krutí, a také kanibalové. Nazývá je však barbary a ani v nejmenším nehovoří o jejich nadměrné velikosti.

Poslechněte si vyprávění v angličtině o nevadské jeskyni Lovelock, vykopávkách i legendách, kterými je opředena.