Čištění koně patří mezi místní prastaré zvyky, o němž se už v roce 1736 zmínil kronikář Francis Wise. „Obřad tzv. drbání byl odnepaměti slaven četným zástupem lidí ze všech okolních vesnic," napsal. V minulosti se zde při této příležitosti pořádal jarmark a taneční zábava. Dnes je akce klidnější. Okolím se nesou zvuky větru, ptačího zpěvu, bouchání lopatek o kamenné podloží a tlumený hovor.
Udržování geoglyfu, malby vytvořené na zemském povrchu, která se nachází ve stráni vápencového kopce asi dva kilometry jižně od obce Uffington v Berkshire v jihozápadním Oxfordshire v Anglii nedaleko od známého města Oxford, organizuje společnost National Trust každých sedm až osm let. „Kdyby se o koně lidé nestarali, do třiceti let by zarostl vegetací. Jdeme ve stopách našich předků a děláme přesně to, co oni dělali před 3000 lety," říká strážce parku Andy Foley.
Bílý kůň z Uffingtonu
Geoglyf zobrazující běžícího koně je dlouhý asi 110 metrů a je zřetelně vidět jen z ptačí perspektivy. Má tenké tělo, zavalité nohy, podivně dlouhý ocas, malou čtvercovou hlavu a kulaté oko. Byl vytvořen odstraněním trávy z bílého vápencového podloží až do hloubky jednoho metru.
„Věděli jsme, že má bohatou historii. Zmiňuje se o něm už rukopis The Wonders of Britain z 12. století," říká archeolog David Miles, který zde v 90. letech vedl výzkum. „Fotoluminiscenční metoda však ukázala, že byl vytvořen kolem roku 1000 před naším letopočtem." Dokazuje to i abstraktní tvar koně, jenž je velmi podobný zvířatům na britských mincích starých něco málo přes 2000 let.
Anglický geoglyf
Jaký byl přesný účel malby však vědec netuší. „V keltském umění jsou koně často znázorňováni, jak táhnou sluneční vůz." I to mohl být úkol geoglyfu z Uffingtonu. „Když se na něj podíváte zespodu, slunce vychází přímo za ním," vysvětluje archeolog.
Předpokládá se, že Bílý kůň byl kmenovým symbolem stavitelů nedalekého hradiště v Uffingtonu a prehistorické mohyly Wayland's Smithy nebo, že mohl sloužit jako starověký billboard oznamující, že se zde nabízejí čerství koně. Dva kilometry od něj totiž vede nejstarší cesta v Británii The Ridgeway užíváná již od neolitu.
„Na této krajině je něco velmi zvláštního, co lidi přitahuje," říká David Miles. „Proto se i dnes setkáváme, abychom prastarou malbu stále udržovali." Dobrovolníci mají různé motivace. „Jsem novopohanka a má to pro mě velký duchovní význam," přiznává Martha Buckley. Lucy Bartholomew sem zase přišla s celou rodinou. „Chci, aby mé děti věděly, jakou vzácnost zde máme a že je třeba historii zachovávat. Pokud to neuděláme, zmizí."
Zdroj:
