Rafinované biologické zbraně starověku kosily armády i civilní obyvatelstvo

1. červen 2019 četba na 2 minuty
Ovce přenášely tularémii

Ovce přenášely tularémii

Foto: Pixabay.com

Zdálo by se, že biologické zbraně jsou zhoubným nápadem nové doby, která dokázala rozeznat a izolovat viry a bakterie přenášející smrtelné nemoci. Ze starověku ale známe hned několik případů, kdy nemoc záměrně šířená mezi nepřátelským vojskem přihrála okupované zemi nečekané vítězství.

FOTOGALERIE

Ovce přenášely tularémii Myši přenášely mor Hadi byli nejen zbraní biologickou, ale také psychologickou

Kanadský výzkumník Siro Trevisanato například soudí, že první biologickou zbraň v historii použili Chetité okolo roku 1335 př. n. l. ve válce proti národu Arzawů z Malé Asie. Říši v té době sužoval tzv. chetitský mor, jímž byla podle Trevisanata nejspíš tularémie, přenášená na člověka domestikovanými zvířaty. Chetité si možná všimli, že si nemoc do země zavlekli spolu s ovcemi a koňmi ukradenými v předchozích bojích s Féničany, a svůj poznatek zužitkovali při obraně proti útoku Arzawů. V okolí nepřátel se začaly potulovat nezaopatřené ovce, které Arzawové odchytávali a přidávali do svých stád. Brzy je ale označili za "prokleté" - to když jejich stáda i bojovníci začali podléhat nákaze, jako by je kosil kosou.

Další příklad použití biologické zbraně se nám rýsuje dokonce v Bibli. Když v 7. století př. n. l. Asyřané dobývali Jeruzalém, podal Židům pomocnou ruku egyptský král Taharka, jehož znepokojovala asyrská rozpínavost. Okupující armáda prý čítala asi 200 tisíc mužů a Judea proti ní neměla šanci. Přesto se stal zázrak a okupanti najednou poumírali, jako by je stihl boží trest. Řecký dějepisec Hérodotos k tomu podal racionálnější vysvětlení - faraon Taharka podle něj nechal do nepřátelského ležení vypustit hlodavé myši, které vojákům rozkousaly výzbroj. Z pohledu moderního člověka je ale mnohem více pravděpodobné, že tyto myši byly nakaženy morem. A protože myš byla ve Starém Egyptě symbolem právě moru, Taharka musel dobře vědět, co dělá.

Asi by bylo podivné, kdyby nějakou biologickou zbraň nevymyslel také slavný kartáginský generál Hannibal, jenž bývá nazýván "otcem vojenské strategie". Když zapátráme v záplavě jeho vítězných bitev, najdeme pozoruhodnou historku o tom, jak se ubránil přesile pergamonské flotily. Místo toho, aby po nepřátelských lodích střílel kameny, naplnil katapulty koši s jedovatými hady. Bylo už zcela jedno, zda byly posádky lodí opravdu pokousány, zabral jen pouhý psychologický efekt: jak můžete bojovat, když se vám okolo nohou ovíjí hrůzostrašný syčící plaz? Hannibal měl bitvu rychle vyhranou.