Zázrak na Visle: K vítězství nad bolševiky prý dopomohla Černá madona

Nataša Slánská | 10. 1. 2021

Jakmile si bolševici upevnili moc v domovském Rusku, rozhodli se zajistit vítězství proletariátu i v zemích východní a střední Evropy. Na Ukrajinu, do Litvy a Běloruska dosadili komunistickou vládu a brousili si zuby na Berlín. V cestě stálo jen Polsko, které považovali za nicotnou překážku.  

Polsko po skončení první světové války oslavovalo téměř zapomenutou samostatnost. Po více než století bylo jeho území rozděleno mezi Rusko, Rakousko a Prusko, což vedlo k paradoxu, že ve velké válce byli Poláci nuceni bojovat proti sobě navzájem.

Čerstvý náčelník státu Józef Piłsudski si uvědomoval, že svoboda jeho země je v poválečné Evropě křehkou vílou, a s nelibostí sledoval rozpínání Sovětů na Ukrajině. V dubnu roku 1920 vytáhl na Kyjev a předal ho ukrajinské vládě. Západní front Rudé armády však v té době dostal od Lenina rozkaz přinést revoluci do Berlína, a to "přes mrtvolu bílého Polska". Sověti tvrdě udeřili na severu od Bereziny a polská armáda se před nimi stahovala.

Piłsudski upínal naděje ke spojenectví s Velkou Británií, ale tamní premiér David Lloyd George se rozhodl Polsko obětovat za cenu udržení míru s Leninem. Francie si bez britské podpory na další válku netroufla, a tak Polákům poskytla jen pomoc v podobě hrstky vojenských odborníků. Pro zajímavost, bojů proti Sovětům se tehdy účastnil i budoucí francouzský prezident Charles de Gaulle.

Právě on byl také v srpnu 1920 svědkem ohromujícího vítězství Poláků na předměstích Varšavy, kdy se Sověti dávali na útěk a vzdávali se po celých oddílech. Mladičké a křehké Polsko, které západní mocnosti odepsaly, se dokázalo nepříteli ubránit samo. Někteří katoličtí duchovní dodnes tvrdí, že šlo o zázrak; k polskému vítězství měly dopomoci modlitby, pronášené věřícími po celé zemi, a Rudou armádu prý dokonce zahnala na ústup Černá madona čenstochovská, která se zjevila nad jejími oddíly.
(Zdroj: www.idnes.cz, Zpravodajství, srpen 2020)

Historikové však na věc pohlížejí střízlivějším zrakem. Sověti podle nich v první řadě přecenili touhu polských proletářů a rolníků po revoluci. Ukázalo se, že v Polsku bolševiky nikdo nevnímal jako osvoboditele národa od kapitalistické nadvlády, věřící lid v nich naopak viděl posly antikrista. K polské armádě se připojily davy dobrovolníků všech stavů a profesí, hlásilo se i množství žen. Na koho nezbyla puška, ozbrojil se kosou.

Náčelník Piłsudski kromě toho nebyl žádným zelenáčem. Za první světové války se mu přes špatné vybavení jeho legií podařilo provést chytrý manévr a vyfouknout Rusům Krakov. Důvtip ho neopustil ani roku 1920 u Varšavy. Své vojsko rozdělil na dvě části, jednu nechal bojovat se Sověty na severu od města a druhou vyslal nečekaně po pár dnech do protiofenzívy od jihu. Sověti, až v početní převaze, se ocitli v pasti.
(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Józef_Piłsudski)

Polsko nemá zájem o zahraniční investory v energetice. Pocítil to i ČEZ
Byznys

Polsko nemá zájem o zahraniční investory v energetice. Pocítil to i ČEZ

Polské vítězství na Visle mělo rozhodující vliv na další vývoj evropských dějin. Bolševici vzdali ambice na šíření své moci v Evropě a vyčkali na lepší příležitost, kterou jim později poskytlo spojenectví s Hitlerem. To už byl ale jiný příběh a pro Polsko dopadl smutně, stejně jako pro mnohé další státy východní Evropy, včetně Československa.

Tagy Bělorusko Berlín Evropa Józef Piłsudski Litva Polsko První světová válka Rusko Ukrajina Visla