Zdroj: Gorodenkoff / Shutterstock
Nejstrašnější bitva na našem území si vyžádala 50 tisíc mrtvých. Jak probíhala?
Nejvýznamnější a rozhodující střet prusko-rakouské války se odehrál roku 1866. Nejstrašnější bitva pak proběhla v červenci u Hradce Králové. Tato krvavá řež si tehdy vyžádala 50 tisíc lidských životů.
Na začátku července 1866 utrpěla Severní armáda a její spojenec, Saský armádní sbor, těžkou porážku u Sadové u Hradce Králové.
Jak probíhala nejstrašnější bitva na našem území
Síly na obou stranách byly vyrovnané. Pruská armáda sem přitáhla ve třech proudech, a to od Rumburku, Trutnova a Náchoda. Po několika úspěšných střetnutích činila síla 220 000 mužů.
"Na rakouské straně, podporované Saskem, bylo asi 215 000 mužů. Z hlediska počtu vojáků šlo o největší střetnutí na území českých zemí," píší Milan a Roman Plchovi v knize Kam za vojenskými památkami.
Rakušané zaujali před Hradcem Králové půlkruhovou obranu. Bitva začala odpoledne pruským útokem, který se Rakušanům podařilo odrazit. Útoky se střídaly na obou stranách, přičemž k velkému střetnutí došlo u Svíbského lesa a u Chlumu.
Těžké ztráty v podobě 6 000 mrtvých, 8 500 raněných a 22 000 zajatých a velké množství moderního dělostřelectva následně donutily Rakušany ustoupit k Hradci Králové a Olomouci a dále na jih.
Krvavá řež si vyžádala 50 tisíc životů
Přibližně ve stejné době se odehrál do té doby největší masový konflikt na našem území. Právě při něm pak 435 000 mužů vyřadilo pruské armády z boje. Vyřazeny byly i armády ostatních německých států, které kladly zanedbatelný odpor.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Bitva u Hradce Králové je známá jako největší bitva, která se kdy na českém území odehrála. U Sadové se tehdy střetlo zhruba čtyřistatisíc mužů. Asi padesát tisíc z nich se však domů nikdy nevrátilo.
Technické oddíly rakouské armády - pionýři a ženisté - dostaly příležitost prokázat úroveň v demoličních pracích, protože rakouská vojenská správa byla v roce 1866 výhradním uživatelem, nikoliv však provozovatelem železniční dopravy.
Svou roli sehrál i průběh válečných operací, který sám o sobě stavěl technické jednotky do pozice pouhých ničitelů.
Do 26. července bylo v Mikulově podepsáno příměří za podmínek, které otřásly jejich velmocenským postavením. Ztráty Benátska a Šlesvicka-Holštýnska pak vedly k posílení nacionalistických tendencí.
Zdroje:
