Verdunský mlýnek na maso: jak vypadala nejkrvavější bitva první světové války

3. únor 2021 četba na 3 minuty
Bitva u Verdunu byla jednou z nejkrvavějších. Čísla o počtu mrtvých se liší, hovoří se o 400 tisících.

Bitva u Verdunu byla jednou z nejkrvavějších. Čísla o počtu mrtvých se liší, hovoří se o 400 tisících.

Foto: shutterstock.com

Byla to jedna z nejdelších, nejkrvavějších a nejdivočejších bitev První světové války. Za deset měsíců zde zemřelo přes 400 tisíc německých a francouzských vojáků, kteří měli v temných zákopech jen jeden úkol - přežít.  

Kvůli vysokému počtu obětí se bitvě u Verdunu říká také „verdunský mlýnek na maso". Boje trvaly od 21. února do 18. prosince 1916 a svědectví o vyčerpávajícím boji dokazuje i dnes krajina posetá krátery po výbušných granátech.

Místo pro bitvu bylo vybráno strategicky. Město Verdun mělo pro Francouze historický význam, protože za prusko-francouzské války (1870–1871) pevnost Douaumont padla do rukou pruského krále Viléma I. jako poslední a navíc byla obehnána sítí malých pevnůstek. Pro německé důstojníky měla navíc bitva znamenat rozhodující zlom ve vývoji války na západní frontě.

Jen v bitvě u Verdunu našlo smrt 1,3 milionu mužů.Jen v bitvě u Verdunu našlo smrt 400 tisíc mužů.Zdroj: Youtube

Německý generál Falkenhayn doufal, že útokem své protivníky vyčerpá. Dělostřelectvo ostřelovalo nejen pevnost, ale také zákopy, mosty, křižovatky, města i vesnice. Mohutný útok představoval pro Němce vnitřní vítězství. Bohužel se ale ve svých výpočtech spletli. Podle nich totiž tak rozsáhlý útok na všechny strategické body nemohl nikdo přežít. Výjimka však potvrdila pravidlo. Z francouzské strany se ozvala palba z kulometů a vojáci, kteří pouze s puškami prohledávali okolí, byli zabíjeni pro stovkách.

Začal boj, který neměl konce. Obě dvě strany se nemínily vzdát, i když jim na střídačku docházeli vojáci i munice. Když pak Němci dobili pevnost Douaumont, vyvolalo to vlnu nadšení. Pevnost byla totiž symbolem síly a její dobití bylo otázkou cti a prestiže. Proto se Francouzi snažili dobít zpět ztracené pozice. Boj se však přeměnil v zákopovou válku.

"Milá matko, překročili jsme les Vaux Chapitre. Je to hrůza, jeden kráter vedle druhého, v každém leželi tři nebo čtyři mrtví, Francouzi i Němci, jeden přes druhého. Jsou tady mrtví z října, pod nimi ti, co zemřeli v červnu, a pak už jen holé kostry těch březnových. Někteří ještě vypadají, jako by spali, modré a šedé uniformy jsou dnes nazelenalé. Nacházíme kusy těl, jsou téměř jako stromy, které tady nemají ani koruny, ani větve. Střely je roztrhaly až ke kořenům. Je tady pusto a ticho. Obrovský hřbitov lidí. Přeskakujeme mrtvé, bojíme se jich. Zítra jdeme do útoku. Modli se za mne." (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Německá strategie navíc připomíná čínskou hru Go. Cílem Němců bylo obklíčit a ovládnout další pevnosti. Například Pevnost Thiaumont „změnila majitele“ v době od 13. července do 4. srpna 34krát a vesnice Fleury 13krát. Francouzi nakonec dobyli pevnost Douaumont a Vaux a od 15. listopadu do 1. prosince vybojovali i pevnosti Louvemont a Bezonvaux. Tím bitva skončila.

Město Verdun se dnes stalo symbolem míru.Město Verdun se dnes stalo symbolem míru.Zdroj: profimedia.cz

Ani přes krvavou minulost není dnes Verdun symbolem nepřátelství Francouzů a Němců.

V září 1984 se zde setkali prezident François Mitterrand s kancléřem Helmutem Kohlem a nad hroby se společně vzali za ruce. Nyní zde stojí muzeum s podzemními prostory citadely, které jsou stínovým městem vybudovaným pod skálou. Život vojáků znázorňuje 15 realistických scén. Za návštěvu stojí i Světové středisko míru se stálými a putovními výstavami, muzeum Musée de la Princerie a Douaumontská kostnice s ostatky 130 tisíc neznámých francouzských a německých vojáků. Každý rok se u Verdunu odehrává představení "Od střel… ke světlu" (Des Flammes… à la Lumière), které má připomenout tuto nezapomenutelnou část naší historie. (Zdroj: geops.cz)

Akční letáky