Příběh Blanche Monnierové: Krásné dívce připravila vlastní matka 26 let pekla

Blanche Monnierová v r. 1901

Blanche Monnierová v r. 1901

Foto: By C. y Caretas / CREATIVE COMMONS / C00 Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain

Ve francouzském městě Poitiers snad nebylo krásnější mladé ženy. Blanche Monnierová pocházela z vážené rodiny a její matka byla přesvědčena, že jí najde ženicha mezi bohatými mladíky z urozených kruhů. Jenže Blanche všechny nápadníky odmítala. Její pozornost upoutal starší právník, který se matce vůbec nezamlouval.

Prvního března roku 1875 slavila Blanche Monnierové 26. narozeniny. Tehdy oznámila matce, že se za svého právníka provdá a ze svého rozhodnutí neustoupí. Věkový rozdíl jí nevadí a šlechtický titul přeci k ničemu nepotřebuje. Matka zezelenala zlostí a svéhlavou dceru zavřela do malé podkrovní místnosti. "Pustím tě ven, až přijdeš k rozumu!" zahřímala na ni.

Jenže nebohá Blanche v domácím vězení naopak o rozum přišla. Plynuly dny, pak týdny, potom měsíce i roky. Mladá žena stále opakovala, že svého právníka miluje. Matka ji z pokojíku nepustila. Okno zastínila starým kobercem a dveře zvenčí zamaskovala, aby si jich náhodní návštěvníci domu nevšimli.

Čtvrt století v zatemněné komoře

Podle jedné verze příběhu madame Monnierová známým a přátelům namluvila, že Blanche odcestovala za studiem a pobývá u příbuzných, podle druhé ji nahlásila jako nezvěstnou.

Nakonec ale nezáleželo na tom, jakou výmluvu si vymyslela. Madame byla ve městě velmi respektovanou dámou a nikdo by si nedovolil o jejích slovech pochybovat. V domě s ní zůstal syn Marcel a hrstka služebnictva. Nebylo možné, aby o vězněné Blanche nikdo z nich nevěděl. Nikdo ale nic nenahlásil. Každý se hrozil pomsty, jakou by mu paní domu dozajista přichystala.

V roce 1885 dotyčný právník, na kterého si Blanche myslela, nečekaně zemřel. V té době už ale pro matku nebylo možné pustit dceru na svobodu. Rozkřiklo by se, co jí provedla. Určitě by ji i pohnali k soudu… Blanche zůstala v podkroví dalších patnáct let.

Paruka a pudr měly zakrýt nedokonalosti přírody.

Ideál mužské krásy v historii: S barokním šlechticem byste chodit nechtěla!

Policistům se naskytla hororová podívaná

Teprve v květnu roku 1901 obdržela policie neobvyklý anonymní dopis: "Pane generální prokurátore, mám tu čest vás informovat o mimořádně závažné záležitosti. Řeč je o staré panně, která je zamčena nahoře v domě madame Monnierové, je napůl vyhladovělá a posledních 25 let tu žije doslova ve vlastní špíně."

Znělo to jako špatný vtip. Jak se ale záhy ukázalo, vtip to nebyl. Policisté při domovní prohlídce objevili zamaskované dveře a vtrhli do temné podkrovní komůrky, kde je ohromil příšerný zápach. Blanche Monnierová ležela na shnilém slamníku, obklopena zbytky jídla, krysami a výkaly. Byla tak vyhublá, že se ani nemohla postavit na nohy. Někdejší pověstnou krásu by v ní už nikdo nenašel, roky utrpení změnily její tvář k nepoznání.

Z krásné dívky zbyl jen stín

Madame Monnierová byla okamžitě zatčena. Nejprve se snažila policistům namluvit, že Blanche setrvávala v pokojíku dobrovolně a od mládí trpěla duševní poruchou, ale posléze přiznala, že s dcerou nezacházela dle humánních hodnot. Za dva týdny po svém zatčení zemřela na infarkt; je možné, že k tomu napomohl rozzuřený dav, který se srocoval před jejím domem a chtěl ji lynčovat.

Bratr Marcel byl nakonec osvobozen, protože se neprokázalo, že by se na věznění své sestry podílel, a soud ho navíc shledal duševně zaostalým. Zubožená a napůl šílená Blanche se do normálního života vrátit nemohla. Svůj smutný život dožila v sanatoriu pro mentálně choré, kde skonala 12 let po svém osvobození v říjnu roku 1913.

Zdroje: medium.com, en.wikipedia.org

Akční letáky