Podle Národní oceánské služby je šokujících 80 % světových oceánů nezmapovaných a neprozkoumaných... od roku 2020. Tak si představte, co lidé věděli před 400 lety a kolik odvahy bylo potřeba k tomu, aby se vydali na otevřené moře.
K pohodě nepřispěl ani fakt, že jste se o něj dělili s loděmi jako byl třeba Bludný Holanďan.
Záhada Bludného Holanďana
Sílu oceánů si uvědomují všichni. Jinak to nebylo ani v dobách dávných. Námořníci tak byli pověrčiví a plně vstřebávali znamení, která jim měla přinést buď štěstí anebo smůlu.
Jedním z nich pak bylo zjevení lodi, odsouzené k věčné plavbě po moři. Lidé - od nejnižšího námořníka až po budoucího krále - následně tvrdili, že "Holanďana" viděli. Díky tomu na ně byla uvalena kletba.
Kde se však tento příběh vzal a jak zní jeho skutečné vysvětlení, bylo po dlouhá léta velkou záhadou.
Vysvětlení je racionální a nudné
Příběhů bylo skutečně mnoho. Ten první, jež vyprávěli námořníci po celém světě napříč staletími, se týkal lodi patřící Nizozemské východoindické společnosti. Bludný Holanďan byl tak součástí námořního obchodu, který stál za zroden spolupráce mezi Evropou a Východní Indií.
Pro více informací se podívejte na toto video:
V roce 1641 byl Hendrick Van der Decken kapitánem lodi Dutchman a právě při jeho zpáteční cestě do Evropy se něco pokazilo. V původním příběhu loď dorazila k mysu Dobré naděje ve stejnou dobu jako tehdejší bouře. Posádka se chtěla vrátit, ale kapitán to odmítl. Prohlásil, že plavba bude pokračovat. Bouře nebyla tím, co ho mělo zastavit.
Posádka se vzbouřila. Kapitán der Decken však zabil vůdce vzbouřenců. Námořníka hodil přes palubu a prohlásil, že se vydá na cestu, i kdyby mu to mělo trvat "až do soudného dne". Jeho chvástání bylo údajně vyslyšeno a on i zbývající část posádky tak byli odsouzeni k plavbě po sedmi mořích. Skutečně "až do soudného dne". Tedy navždy.
Další historka o původu se vztahuje ke kapitánu Bernardu Fokkemu nebo Falkenbergovi, který se také plavil pro nizozemskou Východoindickou společnost. Dokázal doplout z Amsterdamu do Indonésie za pouhé tři měsíce. To vedlo mnoho námořníků k domněnce, že při hře v kostky s ďáblem vyměnil svou duši za úžasnou rychlost. Tento příběh posloužil jako předloha pro dílo Samuela Taylora Coleridge Rime of the Ancient Mariner z roku 1798.
Příběhů, které tuto loď doprovází, je mnoho. Často se měla vyskytovat v okolí mysu Dobré naděje. I zde se vytvářely příběhy, jež ji zahalovaly do dalších konspiračních teorií. Údajně existovaly podmínky, jež zvyšovaly pravděpodobnost, že loď bude viděna. Téměř nikdy nebyla spatřena za příznivých podmínek. Byla viděna v divokých bouřích plující skoro vesmírnou rychlostí.
Zdroje:
