Ve světě středověké šlechty nebylo bohatství jen statusem, ale i okázalou podívanou. Alžběta de Clare (1295–1360), byla bohatá šlechtična Anglie 14. století. Její „utrácení“ nabízí fascinující pohled na extravagantní a někdy zvláštní způsoby, jakými elita rozhazovala své jmění.
Na průvodce zbohatnutím ve středověku se podívejte zde:
Správa hradu Clare: Pevnost přepychu
Alžběta, vnučka krále Eduarda I., spravovala rozsáhlé panství soustředěné kolem hradu Clare v Suffolku. Dochované a historiky odhalené záznamy o jejích výdajích, pečlivě zpracované a přeložené Jennifer Wardovou, odhalují bohatství, které charakterizovalo její život a každodenní provoz hradu.
Nejvíce peněz utrácela Alžběta za renovaci a udržení svého sídla. Ostatně, dnes by to asi nebylo jinak. Údržba byla na hradě Clare neustálou záležitostí. V letech 1324–1325 podrobné záznamy poukazují na výdaje za instalatérské práce, obklady a opravy. Na udržování vznešenosti hradu se nešetřilo – od vytvoření okapů až po pečlivé obklady mezi sálem a velkou komnatou paní. Záznamy ukazují, že v roce 1343 bylo na nové budovy v rámci hradu Clare vynaloženo velmi mnoho peněz, jelikož přestavba zahrnovala různorodé prvky, od nové budovy mezi sálem a kuchyní až po například krby. To poukazuje o snahu šlechty chlubit se navenek architektonickou nádherou.
Drobné finanční nepříjemnosti měli i bohatí – ale přitom jedli velryby
I ve středověku museli bohatí počítat s přízemními aspekty života na panství. Alžbětiny záznamy ukazují například platby jistému panu Thomasovi Molecatcherovi za vypořádání se s krtky v zámecké zahradě a ve vnějším předhradí. Tento výdaj prozrazuje pozornost věnovanou i drobným nepříjemnostem.
Alžbětiny záznamy o výdajích se týkají i zásobování její „domácnosti“ a odhalují luxusní a exotické předměty, které si pořizovala. Jejím oblíbeným obchodníkem se stal Bartholomew Thomasin, italský obchodník s potravinami v Londýně, který dodával do zámku zboží, od cukrových homolí a polského vosku až po olivový olej a koření.
Zásobování panství ukázalo, jak rozsáhlé byly potřeby bohatých. V roce 1340 byly v záznamech podrobně popsány zásoby na týden, včetně pšenice, piva, vína, masa a ryb. Na jídelním stole se příležitostně objevovaly neobvyklé položky jako jeseter, delfín, a dokonce i velrybí maso.
Velké hostiny a oslavy: Extravagance bez zábran
Alžběta nešetřila velkolepými hostinami, zejména při zvláštních náboženských příležitostech, jako byly Vánoce a Velikonoce. Podrobná zpráva z 31. května 1358 o svátku Božího těla u Londýna ukazuje monumentální rozsah těchto událostí.
Nákupy na jeden velikonoční den zahrnovaly pšenici na pečení, víno, pivo, maso, drůbež a řadu lahůdek. Součet nákupů a spotřeby zásob byl obrovský, přičemž bylo zásobeno 136 jídelen.
Výdajové zvyklosti Alžběty de Burgh vykreslují plastický obraz rozmařilého životního stylu středověké šlechty. Při vytváření okázalého přepychu se nešetřilo – od údržby hradu po exotické zásoby a velkolepé hostiny. Alžbětina finanční gramotnost poskytuje poutavé vyprávění o tom, jak si středověká elita libovala ve svém bohatství a zanechala nesmazatelnou stopu v dějinách.
Na nové video v angličtině o tom, jak lidé ve středověku bohatli, se podívejte zde:
Zdroje: www.medievalists.net, www.hist.cam.ac.uk, castellogy.com