Čím se Bohumil Modrý provinil? V bráně byl tak skvělý, že o něho projevila zájem Kanada. Nabídku chtěl přijmout, ale ministr informací Václav Kopecký mu výjezd nepovolil. Modrého manželka Erika navíc pocházela ze Švýcarska, a to bylo komunistům vždycky podezřelé, když měl někdo příbuzné v západních zemích. V Sovětském svazu se za to posílalo do gulagu. S únorovým převratem se tato praxe začala prosazovat i v Československu.
Nebezpečný úspěch
Ačkoli byl hokej po druhé světové válce stále ještě mladým sportem, vítězství na světovém mistrovství znamenalo obrovskou prestiž. Československá reprezentace získala titul hned dvakrát, čímž šokovala Kanaďany, kteří se považovali za téměř neporazitelné. O Modrém se říkalo, že je nejlepším brankářem na světě. "Patří mezi nejlepší hráče mistrovství. A řeknu vám rovnou, že se mu málokterý kanadský brankář vyrovná!" prohlásil o něm zámořský manažer Al Silverman už v roce 1938.
Bohumil Modrý
Úspěch hráčů vzbuzoval v komunistických funkcionářích nejen závist, ale také obavu, že se ze světových turnajů už nebudou chtít vrátit do vlasti. Prostě zůstanou na Západě, jak to už učinili někteří jiní vrcholoví sportovci. V roce 1950 se šampionát konal v Londýně, což byla skvělá příležitost k emigraci. Zrovna Modrý ale účast odmítl. S hokejem v té době prakticky skončil, protože mu bylo znemožněno odejít do NHL.
Do Londýna nakonec z rozhodnutí vlády neletěl nikdo. Zklamaní reprezentanti se po tomto oznámení odebrali do pražské restaurace U Herclíků, kde dali průchod svým emocím a v podnapilém stavu si zanadávali na politiku. Uvědomělá občanka Anna Kalvodová vyrozuměla policii a začalo zatýkání.
Z vězení vyšel jako zničený muž
Ačkoli Bohumil Modrý onoho večera v restauraci vůbec nebyl, a toho času dokonce trávil dovolenou na horách, tajní si došli i pro něho. K dovršení nesmyslnosti celé kauzy ho obvinili ze spiknutí, rozvracení republiky a z podněcování spoluhráčů ke zradě vlasti. Po týdnech tvrdých výslechů a mučení v hradčanském Domečku se konal soud. Z hokejistů to byl právě Modrý, kdo dostal nejvyšší trest - 15 let natvrdo ve vězení a na nucených pracích v uranových dolech. Státní zástupce pro něho údajně dokonce požadoval trest smrti.
Slavný brankář vystřídal několik věznic, kde čelil šikaně primitivních dozorců. Chtěli vidět toho "mistra světa" na lopatkách. Nutili ho dělat dřepy a kliky, až padl vyčerpáním. Pak do něj kopali a posmívali se mu, že nic nevydrží.
Co ale Modrého poznamenalo fatálně, byla těžká práce v uranových dolech bez ochranných pomůcek. Domů se sice díky milosti prezidenta Zápotockého vrátil po pěti letech, avšak už v té době cítil, že s manželkou a dvěma dcerami mnoho příštích let nestráví. "Umírám, Eričko," řekl prý ženě.
Energie z něj odcházela postupně, ale se strašlivou jistotou. Ztrácel svalovou hmotu, časem z něj zbyla jen kost a kůže. Zemřel po osmi letech od propuštění z kriminálu, v pouhých 46 letech.
Zdroje: www.idnes.cz, www.hokej.cz
