Osud manžela a dcery Milady Horákové po její popravě: Vrazili mezi ně klín

Nataša Slánská | 27. 8. 2020
Milada Horáková má provizorní hrob na pražském Vyšehradě.
Sochy ji připomínají na několika místech v Praze.
Žena, která za své ideály bojovala až do konce.

27. září 1949 zazvonili u Horákových dva neznámí muži v dlouhých pláštích. Hospodyně jim otevřela, ale doktor Horák se dal na útěk přes zahradu, aby varoval svou manželku, která byla v té době v ještě v práci. Když dorazil do centra Prahy, Milada Horáková už seděla u výslechu.

Manželé Horákovi měli po únoru 1948 indicie o tom, že na ně komunisté utahují smyčku. Přesto z vlasti neuprchli. Milada chtěla za demokracii bojovat v domovině.

Po jejím zatčení se Bohuslav Horák ocitl sám uprostřed Prahy a bylo mu jasné, že se musí dostat za hranice, jinak se ocitne ve vězení také. Ve vypjaté situaci mu pomohl evangelický farář Jan Kučera, který mu vyjednal úkryt u svého známého Jana Hajšmana. Odtud se pak Horák přesunul do Meclova u Horšovského Týna, kde se skryl u mlynáře Šimáka.

V mlýně se setkal rovnou s celou skupinou uprchlíků, kteří se chystali k emigraci. Šimák jim obstaral falešné doklady a 1. prosince je vzal v převleku za dřevorubce k západoněmecké hranici. Zde je převedl do Německa a sám se nepozorovaně vrátil domů.

O popravě své manželky se Horák dozvěděl z rozhlasu, když pobýval v uprchlickém táboře poblíž Norimberku. Jeho pocity byly o to horší, že v Československu zůstala jejich šestnáctiletá dcera Jana. Horák ji nemohl nijak kontaktovat.

Strašlivá poprava Milady Horákové: Na háku se dusila dlouhých 14 minut
Magazín

Strašlivá poprava Milady Horákové: Na háku se dusila dlouhých 14 minut

Na podzim 1951 pro ni poslal převaděče, ale plán byl vyzrazen. Jana zůstala u své tety a dostudovala gymnázium, na vysněnou medicínu ji však komunisté nepustili. "Pořád byly nějaké komplikace, předem bylo jasné, že jakékoliv snažení nebude mít dobrý výsledek," vzpomínala Jana později v rozhovoru pro Český rozhlas.

Za svým otcem směla vycestovat až v roce 1966, kdy už pobýval ve Spojených státech. O dva roky později se k němu přistěhovala natrvalo.

Bohuslav Horák až do své smrti v roce 1976 nikomu neprozradil, kdo mu při odchodu z Československa pomáhal. Teprve po Sametové revoluci se ozvali pamětníci, kteří jeho smutnou cestu za oceán dokázali zrekonstruovat. Dcera Jana našla za mořem životního partnera a založila rodinu. Na své rodiče vzpomíná jako na silné osobnosti, které nikdy nesklonily hlavy.

Tagy Bohuslav Horák Československo Český rozhlas Jan Hajšman Jan Kučera Milada Horáková Německo Praha Sametová revoluce USA