„Veškeré předměty z mého bytu a ústavu farmakologického musí se uložiti do beden se zinkovým plechem. Vše zasypejte naftalínem a utěsněte. Truhly nechť se otevřou až 200 let po mé smrti," nařídil Jiruš ve své závěti. Dva měsíce po pohřbu se tak v jeho bytě sešla komise, která měla rozhodnout, co se do dvou dřevěných schránek o rozměrech 120x80x70 centimetrů uloží. Co se do nich nevešlo, putovalo do muzejního depozitáře.

Hodiny, těžítka, sedací soupravu nebo stříbrnou tabatěrku získalo Oddělení starších českých dějin. Listiny a dokumenty se uložily do knihovny Národního muzea. Komise tehdy vyhodnotila, že tyto obyčejné věci do beden nepatří. Pravděpodobně do nich schovala něco cennějšího. Jaké tajemství skrývají?

Bohuslav Jiruš a Národní muzeum

„Truhly jsou strašně těžké. Jedna váží kolem 400 kilogramů. Obal má přitom asi tak 80 kilogramů," říká Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea. „Nemámé žádné indicie o tom, co by mohly obsahovat. Doufáme, že Jiruš byl tak zodpovědný, že tam nevložil nějaké bakterie. Takové poselství by snad budoucím generacím nevyslal. Maximálně tam může být třeba lék. Předpokládám ale, že jako lékař by chtěl, aby ho lidstvo využilo co nejdříve," spekuluje Sekera.

Dřevěné schránky mohou skrývat nějaké tajemství z Jirušova života. Ten prožil naplno. Narodil se 17. října 1841 v Praze. Vystudoval lékařství a stal se profesorem botaniky na univerzitě v Záhřebu. Později se přestěhoval opět do Prahy, kde vyučoval farmakologii. Pod záštitou Muzea království Českého podnikl řadu dobrodružných cest. Pohyboval se nejen po Evropě, Balkánu, Jugoslávii nebo Alžírsku, navštívil také Tunisko a Špicberské ostrovy.

„Jiruš byl zvláštní osobnost. Ani nevíme, jak ve skutečnosti vypadal. Nepodařilo se nám najít žádnou fotografii, i přesto, že měly vyjít v jednom vídeňském časopise. Víme také, že se nechal vyfotografovat u Jana Langhanse. Problémem je, že snímky objevené v Langhansově archivu nejsou popsané," říká Martin Sekera. Střípky z lékařova života se tak odborníci snaží dohledat pomocí ostatních předmětů a spisů. Klasickou archivní prací zjistili, že profesor zajistil doživotní rentou svou sestru Marii Prokešovou a jednu neznámou ženu jménem Therese Jančič.

Therese Jančič

„Zatím netušíme, kdo tajemná Therese byla," vysvětluje vedoucí Archivu Národního muzea Milena Běličová. „Zkoumali jsme, zda nemohla být jeho dcera, ale nic tomu nenasvědčuje." Žena pravděpodobně pocházela ze slovinského Mariboru. Místní úředníci zaslali do Čech informace, že se narodila v září 1865 neznámému horníkovi a jeho manželce. I přesto, že se Jiruš ve Slovinsku pohyboval, devět měsíců před narozením Therese promoval v Praze. „Bohuslav Jiruš si ze svých expedic dělal detailní poznámky, časové období proto nesedí," říká Běličová.

Zdroj: Youtube

Vědci ale mají důkaz, že si neznámá pozůstalost vyzvedla u advokáta Tomáše Černého. Dochovala se listina, kde je její podpis. Ten podle archivářky vypadá dost neuměle. „Buď byla nervózní nebo neuměla psát," myslí si Běličová. Bohužel, informace o Therese ústily do slepé uličky. V roce 2012 se ale vedoucí Archivu NM podařilo najít přílohy, jež obsahují kompletní seznam Jirušovy pozůstalosti. Předpokládá, že bedny obsahují především cennosti, jako zlato nebo stříbrné příbory.

Zdroj:

www.cesky.radio.cz, www.muzeum3000.nm.cz, www.idnes.cz