Nálet trval pouhé dvě minuty, ale zanechal za sebou tragické následky. V pásu od Smíchova po Vršovice bylo zcela zničeno 68 domů a dalších 256 bylo vážně poškozeno. Bomby nejhůře zasáhly oblast Karlova a Palackého náměstí, dopadly mimo jiné na Emauzský klášter, Faustův dům a místní nemocnici. Lidé umírali přímo na ulicích, v tramvajích i v zasypaných krytech. Celkem bylo napočítáno 701 obětí a 1184 zraněných. Přes 11 000 Pražanů se ocitlo bez střechy nad hlavou.
Bombardování Prahy
V sutinách našly smrt i známé osobnosti. Zahynula tehdy dcera Josefa Lady Eva a také malíř Otakar Štáfl s manželkou Vlastou, která se proslavila jako horolezkyně. Ještě v roce 1971 se při rekonstrukci jednoho z domů na Vinohradské třídě našly ostatky 23 obětí, které se při náletu schovaly do sklepa, ale nedočkaly se záchrany. "Když vyprošovali ty lidi a odklízeli ty trosky, tak si neuvědomili, že tam je ještě jeden sklep," vysvětlil letecký historik Michal Plavec. (Zdroj: www.irozhlas.cz, únor 2020)
Útok provedený 62 letouny 1. letecké divize 8. letecké armády amerického armádního letectva nacisté okamžitě využili ke své propagandě. Česká tisková kancelář vydala zprávu, ve které nálet označila za teroristický čin záměrně cílený na obydlené čtvrti. Pražané nechápali, proč si Američané vybrali za cíl jejich město, dosud je považovali za své spojence. Odbojáři poslali do Británie radiogramy se žádostí o vysvětlení.
Drážďany
Ukázalo se, že tragédii způsobila fatální chyba v navigaci letců. Američané měli za úkol shodit bomby na Drážďany, hustá mlha v kombinaci s poruchou radiolokátoru hlavního navigátora je však zavedla nad Prahu. Někteří piloti údajně omyl rozpoznali, ale museli se řídit povely. Spojenci nicméně zdůraznili, že Praha rozhodně nebyla jejich cílem. Teprve na konci března 1945 se rozhodli bombardovat několik pražských strategicých cílů, včetně závodů ČKD a letiště. (Zdroj: cs.wikipedia.org)
