Jak vypadalo bombardování Prahy v roce 1945: Půl ulice mrtvých za pár minut

Bombardování strategických měst, mezi něž Praha patřila, bylo za druhé světové války častou hrůzou. Většinou jej ohlašovaly sirény, které lidi varovali před blížícím se nebezpečím a možností schovat se v krytech. Poněkud jiné ale bylo nečekané bombardování Prahy 14. února 1945, tedy před koncem války. Na Prahu zaútočilo přibližně 50 amerických letadel, která ztratila orientaci. Nejednalo se navíc o útok nacistů, ale spojenců, za nímž stál omyl.

Americká armáda shodila před koncem války na Prahu bombovou sprchu v domnění, že se jedná o německé Drážďany. Za nečekané a nechtěné bombardování hlavního města mohla porucha radaru a vysoká oblačnost a silný vítr. Bombardování bylo provedeno jako "útok naslepo" s využitím radaru. Jedním z pilotů vedoucí skupiny byl poručík českého původu Andrew Andrako létající na B-17 sériového čísla 43-38652 V, "Stinker Jr.".

Na dokument s českými titulky se podívejte zde:

Praha – Drážďany – 120 kilometrů

Praha byla v té době hlavním městem protektorátu, takže i cílem bombových útoků. Ale jiné armády. Spojenecká vojska si spletla cíl a místo nepřátelských Drážďan shodila bomby na překvapené Pražany. Podle amerických pilotů šlo o důsledek navigační chyby. Drážďany navíc byly v té době cílem masivního bombardování, a německá město bylo od protektorátní metropole vzdáleno jen 120 kilometrů. Americká letadla se nad Prahou objevila 14. února krátce po poledni, a i když začaly houkat sirény, lidi do krytů nespěchali. Kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec to vysvětluje tím, že už Praha zažila hodně planých poplachů.

152 tun bomb na Prahu

Čtyřicet létajících pevností B-17 osmé armádní letecké armády svrhlo na mnoho obydlených oblastí Prahy asi 152 tun bomb. Zasaženy byly čtvrti Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác.

Za nechtěné bombardování zaplatilo životem 701 lidí a 1184 bylo zraněných, přičemž všechny oběti byli civilisté. Asi sto domů a historických objektů bylo zcela zničeno a další dvě stovky těžce poškozeny. Zároveň nebyla poškozena ani jedna z městských továren, které mohly být užitečné pro wehrmacht.

Ke zničeným stavbám patřily i památky jako Emauzský klášter, Faustův dům a Vinohradská synagoga. Na jejich místech byly později postaveny četné moderní stavby, jako například Tančící dům nebo kostel v Emauzích.

Lítost

Po tragické události vyjádřili američtí piloti mnohokrát svou lítost. Historie 398. bombardovací skupiny se základnou v RAF Nuthampstead, která nálet provedla, uvádí, že útok byl nehodou. Kvůli výše zmíněným „náhodám“ dorazila formace spojenců nad předpokládaný "cíl", o němž se věřilo, že jsou to Drážďany, v době zahájení bombardování. Mnoho z vojáků uvedlo, že Praha i Drážďany vypadají ze vzduchu podobně, oběma městy protékaly řeky.

Svědectví zděšených lidí

Dagmar Procházkové tehdy bylo 19 let a celou akci si pamatuje. „Najednou strašnej šrumec. Tma a něco padalo. Sutiny a prach. Najednou jsem se byla pod stolem a pak ve skříni.“ V době náletu pracovala Dagmar jako účetní ve velkoobchodu na Karlově náměstí. Bomby začaly padat ve chvíli, kdy si ohřívala oběd. Ven z trosek jí pomohl známý.

„Půl ulice mrtvých lidí. Podskalská, Faustův dům byl rozbitý úplně. Proti nám byla nemocnice. Bylo to, jako když vezmete nůž a tu nemocnici rozkrojíte. Půl postele trčelo ven, půl postele bylo pryč. No hrůza. Všude tekla voda z kanalizací,“ dodávala.

Magazín

Francouzi připravovali monumentální maketu Paříže, aby zmátli Němce

Bombardování trvalo jen několik minut, ale zničilo desítky domů. Oběti z jednoho vybombardovaného domu na Vinohradské třídě se našli podle leteckého historika Michala Plavce až na začátku 70. let minulého století. Skupina lidí sice nálet přežila v krytu, na záchranu ale čekala marně.

Jak dodává historik Michal Plavec, který studoval archivní dokumenty a mluvil i s některými americkými letci, Američané tehdy Prahu bombardovat nechtěli.

„Spotřebovali víc paliva, než se předpokládalo, a zřejmě podplukovník si uvědomil, že to palivo jim nestačí na hladký návrat zpět, a proto se rozhodl bombardovat první město, které viděl vizuálně,“ přibližuje Plavec pozadí bombardování. Cílený nálet na Prahu Američané podnikli až na konci března 1945. Tehdy se zaměřili na závody ČKD a důležitá letiště.

Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/Bombing_of_Prague, cs.wikipedia.org, www.irozhlas.cz