Neuvěřitelně překvapivý nález

Archeologové z Griffithovy univerzity, Západoaustralské univerzity a indonéských institucí, které se zabývají archeologií a ochranou přírody, se pod vedením místních odborníků z kmene Dayaků vypravili na kánoích na několikadenní průzkum do drsné a odlehlé oblasti pralesních vápencových skal Sangkulirang-Mangkalihan ve východním Kalimantatu. Je, jen tak mimochodem, přístupná jen po vodě. Jak vědci uvedli v odborném článku zveřejněném v časopise Natura, nálezy pozůstatků prvních homo sapiens jsou tu velmi vzácné. Nález pohřbu v jedné z jeskyní Liang Tebo byl proto už sám o sobě významný. Je to nejstarší známý pohřeb člověka v této oblasti. To ale není vše. Při bližším zkoumání zjistili, že význam nálezu přesahuje jejich obor. Kostra neměla dolní část spodní končetiny. Kost ale nebyla zlomená ani nějak rozbitá. Noha byla amputována!

Pradávný chirurg

Nalezená kostra patří mladému člověku ve věku devatenáct, dvacet let. Archeologové soudí, že je to spíš muž než žena. Jeho levá dolní končetina byla „čistě“ a velmi obratně odstraněna pod kolenem, nejspíš ostrým kamenem, jak předpokládají. S největší pravděpodobností to je rohovec nalezený v jeskyni. Jeho hrany jsou při odštípnutí velmi ostré. Na zbytcích holenní a lýtkové kosti jsou kostní výrůstky, jaké se objevují i dnes po moderních amputacích. Stehenní kosti vykazovaly růst. Znamená to, že amputace byla úspěšná. Mladík přežil a žil ještě několik let. To vše ukazuje na neuvěřitelné anatomické znalosti pradávného chirurga. Nešlo jen o přeříznutí kosti. Pradávný operatér musel přetnout žíly, nervy, odříznout sval. Musel si poradit i s krvácením. Zda použil škrtidlo, či nějaký způsob kauterizace, v té době rozpálené dřevo, aby pacient nevykrvácel se neví. Žádné „stopy“ nalezeny nebyly. Stejně tak nelze zjistit, zda byl onen mladík, tehdy ještě dítě, plně při vědomí nebo byl omámen či uspán nějakým odvarem z pralesních rostlin.

Zdroj: Youtube

V pooperační péči

Pradávný léčitel si musel také být vědom možného infikování rány, a to jak během zákroku, tak hojení. A také smrtelného nebezpečí, které ošetřovanému hrozilo, kdyby se do rány infekce dostala. Vlhké a teplé prostředí deštného pralesa je pro šíření mikrobů přímo ideální. Jelikož se rána zhojila, je zřejmé že ti, co o něho pečovali jí dokázali zabránit. „Je velmi nepravděpodobné, že by tento člověk přežil zákrok bez intenzivní ošetřovatelské péče, včetně zvládání krevních ztrát a šoku a pravidelného čištění ran,“ uvedl profesor T. R. Maloney, vedoucí výzkumného týmu. Je tedy jisté, že mu byla poskytnuta velmi dobrá pooperační péče.

Výzkumný tým se domnívá, že vzhledem k tomu, že deštný prales oplývá rozmanitými rostlinami, které mají léčivé účinky, členové komunity svou přírodní lékárnu dobře znali. A také, že ji první homo využili nejen během amputace, ale i před a po ní. „Vzhledem k tomu, že tito lidé žili v tropech, kde se nachází jedna z nejvyšších biodiverzit rostlin, z nichž mnohé mají známé léčivé vlastnosti, existuje silný důvod, že přizpůsobení se prostředí deštného pralesa mohlo podnítit rozvoj pokročilých lékařských znalostí včetně zpracování rostlin pro léčbu,“ uvedli ve své práci. Rostliny mohli využít jako anestetika i antiseptika. Nálezy na místě pohřbu naznačují, že o mladého muže bylo velmi dobře postaráno, a jak vědci uvedli, je zřejmé, že členové se již před amputací rozhodli o něho pečovat a pomáhat mu.

Oprava v dějinách amputací

Nález kosterních ostatků v bornejské jeskyni vepsal jeden velký vykřičník do dějin chirurgie: na Borneu byla před 31 000 lety provedena nejstarší známá amputace končetiny! Důkazy o pravěkých lékařských zákrocích jsou velmi skrovné. První náznaky jsou staré 12 000 let. Jeden příklad o úspěšné amputaci lze nalézt ve Francii, kde pravěký chirurg před 7 000 lety amputoval staršímu muži předloktí. I některé egyptské mumie mají amputované končetiny či jejich části. Mezi nálezy je 3 000 let stará protéza prstu na noze. Nález kostry s amputovanou končetinou v indonéské provincii Kalimantan ukazuje, že tehdejší potulní pastevci museli mít velmi dobré „medicínské“ znalosti a techniky.

Zdroje: theheconversation.com, www.smithsonianmag.com