Vědci odhalili záhadu starověké brány do pekla. Zabíjí stále, už ale vědí proč

Elena Velímská | 30. 10. 2022

Vědecký výzkum ukázal, v čem před více než 2 000 lety spočíval „zázrak“ římských bran do pekel, kde si sám bůh podsvětí Pluto bral obětované statné býky. Zázrak proto, že obětiny v bráně zemřely bez přičinění kněží. Jedna z bran byla objevena v roce 2011 a vědci zjistili, proč v ní umírala zvířata, ale kněží mohli do pekelné brány vstoupit bez úhony.

Římská plutonia

Starověcí Římané měli v celém Středomoří u „vchodů“ do podsvětí obětní místa – plutonia neboli Plutovy svatyně, jinak zvané brány do pekla. Tam vykastrovaní kněží vodili býky, případně jiná obětní zvířata, jako ovce nebo kozy. V hustých výparech, které chrlil bájný pekelný pes Kerber během pár chvil před očima diváků obětiny zemřely. Kněží ale byli ušetřeni. Údajně byl tento zázrak známkou jejich síly a spříznění s bohy. Obřad zaznamenal řecký historik Strabón (64 př. n. l.-24 n. l.), který před 2 000 tisíci lety napsal: „Tento prostor je plný par tak mlhavých a hustých, že člověk sotva vidí na zem. Každé zvíře, které vejde dovnitř, čeká okamžitá smrt. Vrhl jsem dovnitř vrabce a ti okamžitě padli a vydechli naposledy.“ Strabón se domníval, že kněží získali imunitu kastrací.

Historik popsal Plutonium v Hierapolisu. To objevili v roce 2011 archeologové z univerzity v Salentu. Hierapolis ležel ve starověké Frygii, na území dnešního Turecka. Je to kamenná brána, postavená nad otvorem do malé jeskyně. Jak naznačují vykopávky, kolem byla otevřená aréna s vyvýšeným kamenným sezením pro diváky. Na vrcholu stál chrám zasvěcený Plutovi.

Zázrak vyřešen

Archeologové hierapoliské Plutonium objevili díky výparům z jeskyně. Ptáci, kteří proletěli kolem vchodu, padli na zem mrtví. To také znamená, že i po tisíciletích brána do pekla zabíjí. Co je příčinou? V roce 2018 vedl výzkum vulkanolog H. Pfanze z německé univerzity v Duisburgu-Essenu. Zázračné obětování býků má na svědomí puklina pod jeskyní, ze které uniká obrovské množství sopečného oxidu uhličitého v podobě husté mlhy. Během dne sluneční teplo plyn rozptýlí. V noci je plyn těžší než vzduch, vyvěrá ven a na zemi před jeskyní vytváří jedovaté jezírko. Smrtící je večer a zvláště pak za úsvitu.

Pfanzeův tým koncentraci oxidu uhličitého změřil. Uvnitř jeskyně se hladina CO₂ pohybuje nestále kolem 90 procent. Hubí tak všechno, co se k jeskyni přiblíží. Plynné jezírko je vysoké zhruba metr. U dna je koncentrace poměrně vysoká. Ještě ve výšce 10 centimetrů může zabít člověka. Od půl metru prudce klesá. „Zatímco býk stál uvnitř plynového jezírka s tlamou a nozdrami ve výšce mezi 60 a 90 cm, velcí vzrostlí kněží (galli) stáli uvnitř jezírka vždy vzpřímeně a dbali na to, aby jejich nos a ústa byly vysoko nad toxickou hladinou ‚dechu smrti‘,“ uvedl tým ve své práci publikované v časopise Archaeological and Anthropological Sciences. Býkům se nejspíš i točila hlava, proto jim poklesla a tím spíš se udusili. Dle výzkumníků je možné, že kněží stáli na kamenech, aby byli vyšší.

Zdroj: Youtube

Trocha pochybností, další zkoumání

H. Pfanze se domnívá, že si kněží byli úniku plynu vědomi, stejně jako toho, do jaké výšky zabíjí. Do svatyně chodili jen v poledne, kdy tam bylo poměrně bezpečno, býky obětovali za úsvitu, kdy byly výpary nejúčinnější. Jeho názor ale nesdílí archeolog F. D'Andria, vedoucí týmu, který jeskyni objevil. Říká, že bylo u brány nalezeno mnoho starověkých olejových lamp. Svědčí to o tom, že tam kněží chodili i v noci. Možná je kolem obřadů trochu tajemna, ale objev „oxido-uhličité“ jeskyně by mohl pomoci najít i další římská plutonia, jak se domnívá klasik G. Renberg z Nebraské univerzity. Pro něho je tento nález „… nesmírně vzrušující. Tyto vědecké informace dokazují věrohodnost starověkých pramenů a pomáhají vysvětlit, proč do svatyně mohli vstupovat lidé, ale umírala zvířata.“ Dle klasika by mělo v Turecku být další plutonium známé ze spisů, Akaraka.

Vědci předpokládají, že určitě přinejmenším některá další plutonia fungovala stejně. Hierapolis leží v jedné z nejaktivnějších oblastí, kde se stýkají tři tektonické desky. Tektonicky neuvěřitelně aktivní je celá Středomořská pánev. Není proto vyloučené, spíš jisté, že archeologická památka Plutonium v Hierapolisu není plutoniem jediným, kde vchod do podsvětí a svého pána Pluta chrání svým smrtícím dechem Kerber.