Brána do podsvětí zabila každého, kdo se přiblížil. Vědci našli vysvětlení

Amfiteátr v Hierapolis

Amfiteátr v Hierapolis

Foto: Profimedia.CZ

Město Hierapolis lákalo Římany nejen na léčebné termální prameny, ale také na jedinečnou atrakci, která v říši neměla obdoby. V chrámu boha Pluta se nacházela brána do podsvětí, ke které se mohli přiblížit jen zasvěcení kněží. Obětní zvířata umírala hned na jejím prahu bez zjevné příčiny. Obávaný Pluto si sám bral, co mu náleželo.

Hierapolis byla vybudována na území dnešního Turecka v geologicky aktivní oblasti, což se jí nakonec stalo osudné. Kdysi impozantní město bylo v roce 1334 rozmetáno obrovským zemětřesením a z římských staveb se zachovala jen torza. Katastrofě odolalo jen několik památek, jako například amfieátr a bazén lemovaný mramorovými sloupy. Teprve před deseti lety archeologové odkryli děsivou bránu do podsvětí, o které vyprávěly legendy.

Na krásné záběry Hierapolis se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Bránu zakrývala pochmurná mlha

Hluboká puklina zahalená v tajemné mlze byla pro starověký lid důkazem, že Plutova záhrobní říše skutečně existuje. Pokud se do ní dalo vstoupit z povrchu zemského, právě tady se musel nacházet vchod. Mlha vycházející z pukliny totiž byla smrtící. Bůh podsvětí schvátil vše živé, co se k branám jeho říše přiblížilo.

Římští kněží vystavěli nad puklinou velkolepý chrám s arénou obklopenou sedačkami pro poutníky, kteří se mohli o děsivé moci pekelné brány přesvědčit na vlastní oči. Za úsvitu a pozdě večer kněží do arény přiváděli mladé býčky, aby je Plutovi obětovali. Zvířata před očima užaslých diváků sama od sebe pošla, aniž na ně kněz vztáhl ruku.

Smrtelné lože Alexandra Velikého.

Nevyjasněná smrt Alexandra Velikého: Jeho tělo se nerozpadlo, asi nebyl mrtvý

Smrt rychlá a nečekaná

Německý vulkanolog Hardy Pfanz našel pro fenomén velmi prosté vysvětlení. Strašidelná puklina není nic jiného než tektonický zlom, z něhož uniká oxid uhličitý. Přes den v místech bývalé arény nepředstavuje vážné nebezpečí, protože ho rozptyluje sluneční světlo. Během noci se ale jeho koncentrace rapidně zvyšuje a v úrovni 40 cm nad zemí dosahuje až 35%, což je pro živé bytosti včetně člověka smrtelné. K udušení stačí několik minut.

Trosky města HierapolisTrosky města HierapolisZdroj: Profimedia.CZ

Už tedy známe důvod, proč se obětní obřady konaly za úsvitu a soumraku. Jak je ale možné, že smrtící plyn zabíjel jen obětní zvířata a nikoli kněze, kteří je Plutovi přiváděli?

"Oxid uhličitý je o něco těžší než vzduch a drží se při zemi. Kněží dobře věděli, že musejí držet hlavy vzhůru, aby se smrtícího plynu nenadýchali. Zvířata ale mají hlavy položeny nízko a klesly jim ještě níže poté, co je plyn omámil," vysvětlil Hardy Pfanz.

Podle vědce je puklina vražedná ještě v dnešní době. Pluto si vybírá za oběti ptáky, kteří letí nízko nad zemí, netušíce nebezpečí. Zrádnost oxidu uhličitého spočívá v tom, že jde o plyn bez chuti a zápachu. Oběti mu podlehnou bez varování.

Zdroje: https://www.science.org/, https://time.com/